Hlavní město chce díky změnám ušetřit při svozu a zpracování odpadu více než 20 milionů korun ročně. Problém však představuje nedostatečně fungující třídicí linka.
„Jdu vyhodit kartony od nápojů a popelnice na ně nikde nevidím,“ všimla si řada obyvatel na různých místech metropole v posledních dnech. Nejde o náhodu, ale detailně rozpracovaný přechod k novému systému práce s odpadem, jenž se dotkne asi tří tisícovek kontejnerů.
„Tetrapaky a plasty budou nově patřit k sobě,“ uvedla v pondělí Jana Komrsková (Piráti), náměstkyně primátora pro životní prostředí. Stahování původních nádob je již v plném proudu například v Praze 10, 22 a dalších lokalitách.
Lidé se zlepšili v třídění odpadu. Pořád to nestačí, radnice tlačí čas |
Změna se dotkne obou typů stanovišť tříděného odpadu, venkovního i domovního. Venkovních stanovišť na tříděný odpad s barevnými kontejnery je v metropoli 3 482, domovních je 3 067.
Milionové úspory
„Zavedení multikomoditního sběru dokončíme do konce roku,“ sdělil k probíhající změně Radim Polák, vedoucí oddělení odpadů magistrátního odboru ochrany prostředí.
Na stanovišti se nyní může objevit standardní žlutá nádoba s novou nálepkou s uvedením základního souhrnu odpadů, pro které je určena. V budoucnu ji nahradí žlutá nádoba s černým víkem.
Sjednocování odpadu nemělo končit podle vedení hlavního města jen u kartonů a plastu. „Původní myšlenka byla, že se k oběma položkám přidají také kovy,“ sdělila Komrsková. K tomu ale nakonec nedojde, a to i kvůli budoucímu zavedení zálohového systému v ČR, který změní strukturu sbíraného odpadu nejen v Praze.
Magistrát chce ročně díky novince ušetřit 22 milionů korun. Nápojové kartony podle expertů totiž představují komoditu, jejíž samostatný sběr je velmi nákladný.
Obsah nádob je ve většině případů znečištěn příměsí jiných odpadů. „Skutečný podíl nápojových kartonů po dotřídění se tak pohybuje okolo 50 procent původního množství,“ objasnila Jana Komrsková.
Kam s ním? Někdy je složité poznat, do kterého kontejneru odpad patří |
V roce 2022 činila produkce nápojových kartonů z celé metropole 1 127 tun z celkového množství 63 650 tun využitelných složek komunálních odpadů. Naopak čistota u zmíněného kovového odpadu je podle specialistů velmi dobrá a po dotřídění obsahuje pouze minimum nečistot.
„Než bude zaveden multikomoditní sběr, budete své odpady z domácnosti třídit tak, jak jste byli dosud zvyklí,“ upozorňují zástupci společnosti Pražské služby (PSAS).
Po zavedení multikomoditního sběru nastává změna pouze u plastu a nápojových kartonů. U ostatních složek komunálního odpadu, kam patří kupříkladu papír, sklo, jedlé oleje a tuky atd., se na dosavadním způsobu sběru nic nemění.
„Nejméně dvě třetiny zmíněného odpadu skončí na třídicí lince v Chrášťanech u Prahy. Koncipována je však na svoz z celého hlavního města,“ popsal další cestu odpadu Radim Polák.
Moderní, ale s vadami
Zmíněnou linku, nezbytnou právě pro zavedení multikomoditního sběru odpadu, hlavní město slavnostně představilo před rokem. Sofistikovaná technologie vyšla přibližně na 100 milionů korun. Má to ale háček. „Linka nyní funguje ve zkušebním provozu,“ uvedl Radim Polák.
Problém je na straně výrobce technologií. „Generální dodavatel, rakouská firma M.U.T., zatím nepřistoupila k nápravě vad, které jsme doteď zjistili a na něž upozorňujeme,“ sdělil Alexander Komarnický, mluvčí PSAS. Termín uvedení linky do ostrého provozu zatím stanoven není.
Nové zařízení umí tříděný odpad rozdělit na 15 různých složek. Technologie má zvýšit podíl vytříděných materiálů předaných k recyklaci. Při dvousměnném provozu umí linka zpracovat 15 tisíc tun odpadu ročně. Maximální hodinová kapacita je až pět tun odpadu.
Nejčastější chyby, které děláme při třídění odpadu
19. září 2019 |
