„Základním konceptem je ukázka, jak se obejít bez uhlí,“ vysvětlil přínos právě zprovozněného domu Lukáš Prokop, ředitel Centra ENET, jedné ze součástí CEET. „Zjednodušeně řečeno, z jedné strany se do budovy naveze biomasa, komunální odpad nebo třeba drcené pneumatiky, na druhé straně bude po zpracování těchto materiálů výstupem elektřina, teplo a například vodík.“
„CEETe je unikátní polygon, který bude ukazovat možnosti dekarbonizace energetiky, pomůže nám zbavit se závislosti na fosilních palivech,“ přidal odbornější vysvětlení důležitosti celého projektu ředitel CEET Stanislav Mišák.
Nechybělo mnoho a moderně koncipovaná budova v areálu Vysoké školy báňské vůbec nestála.
„Základní myšlenkou při vzniku úvah o centru bylo ochránit kraj a republiku před možnou energetickou krizí. Což se bohužel ještě v době výstavby, po útoku Ruska na Ukrajinu, potvrdilo,“ konstatoval Stanislav Mišák.
Černá barva? Fotovoltaické panely
Převažující černá barva budovy není náhodná, část jejího pláště tvoří fotovoltaické panely, jeden z důvodů, proč se cena z původních 224 milionů korun vyšplhala na zhruba 400 milionů.
Do cen energií, ale i stavebních materiálů nebo vybavení se totiž výrazně promítly jak válka na Ukrajině, tak postcovidová situace.
„V době, kdy jsme stáli před zásadním rozhodnutím, jestli CEETe dobudujeme, nebo ho necháme rozestavěné, nám výrazně pomohl kraj. Ceny některých komodit se totiž vyšplhaly o desítky procent, u části i na dvojnásobek původní částky,“ přiblížil nejsložitější okamžiky vzniku centra Stanislav Mišák.
Základní kámen centra byl položen minulý rok 18. února, včera byl slavnostně zahájen jeho provoz. Za účasti premiéra Petra Fialy.
„Je to výborný příklad spolupráce veřejného a soukromého sektoru i akademické sféry,“ konstatoval při slavnostním zahájení premiér.
Ostrava dohání Brno. Praha zaostává
Provoz CEETe bude totiž zaměřen hlavně na spolupráci se soukromými firmami. „Umožníme tady firmám si v menším vyzkoušet například optimální složení směsí pro pyrolýzní zpracování odpadků,“ přiblížil jednu z chystaných nabídek Lukáš Prokop. „To by si ty firmy jinak nemohly dovolit, zkoušky ve velkých zařízeních jsou hodně nákladná věc.“
Podle Mariana Piechy, vrchního ředitele ministerstva průmyslu a obchodu, by se VŠB-TU Ostrava měla spolupráce s firmami vyplácet.
„Bude to první komerční centrum, které vzniklo na univerzitě. Ten projekt na sebe musí vydělat. V tomto je to unikátní nejen v areálu Vysoké školy báňské, ale i napříč univerzitami v rámci republiky,“ konstatoval Marian Piecha.
Podle Rut Bízkové, předsedkyně správní rady institutu ISFOR pro průmysl 4.0, je nové centrum důležité nejen pro Ostravu.
„I díky této budově se Ostrava stává významným centrem výzkumu v energetice, začíná šlapat na paty Brnu, a jestli Praha nepřidá, nebude mít vůbec šanci,“ posílila ega zástupců Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava někdejší náměstkyně ministra životního prostředí Bízková. „Evropské závazky, jež jsme na sebe vzali, obsahují mimo jiné i spotřebu vodíku, který budeme muset někde vyrobit,“ přidala praktické uplatnění výzkumu.
17. října 2023 |
