Ještě před několika málo lety to byla vysoká škola s celkem slušným renomé. Alespoň mezi soukromými patřila k těm lepším. Teď je Literární akademie, která dříve nosila přídomek Josefa Škvoreckého, těsně před zánikem. Nad více než stovkou studentů visí otazník, zda vůbec dostudují.
„Asi před dvěma dny jsem přemýšlela nad tím, že až budu mít děti, v životě jim nedovolím, aby šly na soukromou školu,“ konstatuje Kristýna Moučková, studentka třetího ročníku oboru mediální tvorba.
Společně s dalšími asi třemi desítkami studentů závěrečných ročníků akademie měla za pár týdnů oslavovat státnice spojené se získáním diplomu, jenže teď už prý stoprocentně ví, že žádný nebude.
„Doděláváme ročník a 1. června jsme měli jít ke státnicím. Poslední, co vím, je, že státnice nebudou,“ dodává sklíčeně.
V posledních dnech totiž vyvrcholily problémy, na které studenti upozorňovali několik měsíců: že škola je ve velmi špatné ekonomické situaci. Učitelé v posledních měsících nedostali výplaty. Externisté nedostali zaplaceno dokonce od začátku roku a škola za zaměstnance od září neplatí sociální a zdravotní pojištění.
Studenti dřeli na státnice. Škola asi zanikne dřív, než budou
Původně prosperující akademie s více než stovkou studentů nakonec sama sebe poslala do insolvence. Co hůř, ministerstvo školství zahájilo řízení o odebrání státního souhlasu, což prakticky znamená definitivní zánik.
„Před třemi roky, kdy jsem nastupovala, to byla velmi dobrá škola s dobrými referencemi. Ve druhém ročníku nám oznámili, že je nový majitel a jednatel, a od té doby to šlo z kopce. Začali odcházet pedagogové, pak jsme se dozvěděli, že jim škola neplatí,“ popisuje Kristýna Moučková.
Škola, kde učily osobnosti
|
Sama přitom na školném za tři roky zaplatila 180 tisíc korun. „Nejde jen o peníze, snažila jsem se celou dobu poctivě studovat. Mám průměr známek 1,0,“ dodává s tím, že škola, byť je soukromá, podle ní rozhodně nepatří k těm, kde by se známky či tituly dávaly ze známosti.
Teď mají studenti čas do 22. května, aby alespoň dokončili ročník. Nad tím, jestli se budou konat státnice, však visí velký otazník právě v souvislosti s možným odebráním státního souhlasu, ke kterému by mělo dojít na přelomu května a června.
Podle ministerstva školství se v případě jeho odebrání má o studenty postarat vysoká škola, a to třeba tím, že zajistí studium na jiné vysoké škole, nebo tím, že požádá o nový státní souhlas.
Ke druhé zmíněné možnosti je však třeba založit školu úplně novou, což je zatím málo pravděpodobné.
K jakému řešení se vedení akademie rozhodne a zda vůbec, zatím není jasné. Nekomunikuje prý ani se studenty, ani s pedagogy.
Redakci MF DNES se v úterý podařilo kontaktovat jednatele Literární akademie Miroslava Doležala. Ačkoli si vyžádal dotazy ohledně budoucnosti studentů písemně, do uzávěrky středečního vydání na ně neodpověděl.
Škola jen zaslala oficiální stanovisko německých majitelů s konstatováním, že „vedení akademie v tuto chvíli hledá možnosti řešení vzniklé situace“.
Dostudovat není kde. Literární tvorbu jiné školy neučí
Variantou podle ministerstva také je, že si studenti sami najdou školu, kde budou moci pokračovat. V případě Kristýnina oboru připadá v úvahu například Metropolitní univerzita, Univerzita Jana Amose Komenského nebo případně Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy.
Nicméně u dalších studentů, kteří studovali obor literární tvorba, tedy specifický umělecký směr, podobné školy prakticky nejsou.
„K našemu oboru skutečně alternativu nemáme. Já jsem ve druhém ročníku a nastoupit do třetího ročníku nemám kam,“ potvrzuje Jana Fleglová, která je zároveň členkou akademického senátu a organizátorkou nedávným protestů.
Podle ní jsou studenti Literární akademie mimo jiné obětí nedokonalosti zákonů, protože i když legislativa ukládá vysoké škole povinnost postarat se o studenty v případě ekonomického krachu, nestanovuje žádné termíny či sankce.
„Narazili jsme na obrovskou díru v legislativě. Snažili jsme se dohnat k zodpovědnosti i ministerstvo. Dva roky tady nebyly kontrolované hospodářské zprávy,“ tvrdí studentka. Resort ovšem namítá, že kontrolu ekonomických záležitostí nemá v kompetenci.
Ověřit, zda má škola dostatek peněz, může pouze v rámci řízení o získání státního souhlasu. Zmiňovaný nedostatek peněz je rovněž důvodem, proč chce ministerstvo státní souhlas škole odebrat.
