Příběh tamního vojenského skanzenu se začal psát před třiceti lety, kdy jej založil Jan Krinke. V té době byl řopík zalit betonem a zasypán kamením. „Zabralo mi to několik let, než se mi to podařilo dát dohromady.
Ten bunkr pochází z roku 1937, sehnat původní vybavení nebylo vůbec snadné. O to víc mě mrzí, jak to celé dopadlo,“ říká dnes už bývalý nájemník Jan Krinke, se kterým Smečno po dlouhodobých neshodách ukončilo smlouvu. Krinke následně veškeré dobové vnitřní vybavení odmontoval a nedotčená nezůstala ani výdřeva, kterou rovněž odstranil.
„Téměř všechno už jsem prodal, a to lidem, kteří se v tomto oboru dlouho pohybují a bunkrům se věnují,“ upřesňuje Krinke, který se k tomuto kroku rozhodl proto, že už nesmí ve skanzenu bydlet.
„Před několika lety jsem si koupil mobil home, ve kterém jsem ve skanzenu bydlel, a to z důvodu toho, že zde často docházelo ke krádežím a bylo nutné, aby místo někdo nepřetržitě hlídal. Teď ale musím pozemek vyklidit a mobil home do konce března odstranit,“ vysvětluje Krinke, který po tomto rozhodnutí už nechtěl pokračovat.
Co je řopíkŘopík je lidový název pro předválečný železobetonový objekt lehkého opevnění. Toto označení vzniklo v druhé polovině 30. let podle zkratky ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací). ŘOP výstavbu opevnění řídilo a zadávalo práci externím stavebním firmám. Řopíky byly stavěny v letech 1935–1938 jako opevnění proti nacistickému Německu. Řopík ve vojenském skanzenu Smečno pochází z roku 1937. Patřil k nejlépe dochovaným objektům v ČR. Jeho vybavení bylo původní. Smečenský řopík je aktuálně uzavřený. Veškeré dobové vybavení bývalý nájemce odmontoval a odvezl. Podle odborníků bude těžké dát jedinečnou sbírku opět dohromady. |
„Samozřejmě, vždycky to byl můj velký koníček a stále tomu tak je. Takže kdyby se na mě někdo obrátil s prosbou o pomoc či radu, asi bych neodmítl, ale za minulostí chci každopádně udělat tlustou čáru. Tahle kapitola pro mě skončila,“ uzavírá Krinke.
Smečno přitom chtělo s Krinkem spolupracovat i dále. „Práce pana Krinkeho jsme si vážili. Několik let ve skanzenu působil jako správce, takže jsme mu tolerovali i to, že zde bydlí. Dva roky už ale tuto funkci nezastává, a tak jsme mu vypověděli smlouvu o užívání pozemku na bydlení a požádali ho, aby mobil house ze skanzenu odstranil. Pak se bohužel situace vyostřila a pan Krinke nám víceméně sdělil, že když už nemůže ve skanzenu bydlet, tak končí definitivně,“ upřesňuje starostka Pavla Štrobachová s tím, že původní domluva byla, že v řopíku bude Krinke působit dál.
Řopík start sezony skanzenu neohrozí
„Byli jsme od něj ochotni odkoupit i veškeré vybavení a chtěli jsme, aby například dvakrát do měsíce stále v bunkru provázel. On tomu totiž skutečně rozumí a svým výkladem dokázal návštěvníky vždy zaujmout. Nevíme pořádně, co se stalo. Jeho rozhodnutí bylo pro nás všechny velký šok, ale pak už s ním skutečně nebyla řeč a my nemohli nic dělat,“ konstatuje starostka a pevně věří, že se novým správcům podaří dát řopík opět dohromady. „Nebude to ze dne na den. I pan Krinke na tom pracoval několik let. Věřím ale, že časem se to podaří,“ neztrácí naději Štrobachová.
Ani současné nájemce optimismus neopouští. „Ve skanzenu už působíme dva roky, akorát jsme měli na starosti pouze dobová vozidla. Teď nám k tomu přibyl ještě řopík. Uděláme vše pro to, abychom ho znovu mohli otevřít návštěvníkům,“ ujišťuje Petr Grunt, člen skupiny deseti dobrovolníků, kteří se o areál starají.
„Jedním z úskalí je i to, že my se bunkrům nevěnujeme, není to naše parketa. Musíme tedy za pana Krinkeho sehnat adekvátní náhradu, někoho, kdo dokáže návštěvníky s objektem seznámit. Už jsme navázali nějaké kontakty, tak uvidíme, jak to dopadne,“ říká Grunt a dodává, že řopík je sice aktuálně zavřený, ale sezona ve skanzenu bude zahájena jako obvykle.
