Jedna ze dvou hlavních dopravních spojek přes Berounku je ve špatném technickém stavu. Středočeský kraj, jehož je most TGM majetkem, začal připravovat jeho celkovou opravu.
„V současné době necháváme zpracovat projektovou dokumentaci. Zatím ale není možné přesně predikovat termín zahájení rekonstrukce,“ oznámil mluvčí Středočeského kraje David Šíma.
Kromě projektu, stavebního povolení a financování musí kraj vyřešit ještě další zásadní věc, a to náhradní přemostění Berounky.
Berounský most TGM je totiž součástí silnice II/ 605 – bývalé hlavní komunikace mezi Prahou a Plzní a při jakémkoliv problému na paralelní dálnici D5 slouží jako náhradní trasa pro tranzitní dopravu.
„Stačí, aby se na dé pětce srazilo pár aut nebo vysypal kamion, a tady na mostě i v centru je jedno velký parkoviště,“ popisuje berounský občan Kamil Petr.
Ve vánici na D5 bouralo 36 aut. Bylo to jako bílá zeď, popisuje řidič |
Naposledy se v Berouně „parkovalo“ minulou středu, když se při sněhové vánici srazilo na 36 aut na 33. kilometru u Žebráku a D5 byla ve směru od Plzně na Prahu dvanáct hodin neprůjezdná.
„Pak je to fatální kolaps dopravy i v nadnárodním měřítku. Dálnice D5 je prakticky jedinou spojnicí Prahy se západní Evropou,“ upozorňuje berounský místostarosta Michal Mišina (ANO 2011).
Mosty v BerouněBerounský silniční most je v provozu od roku 1882. Jeho předchůdce, otevřený v září 1842, byl dlouho jediným mostem široko daleko. Druhý vyrostl až v roce 1865 v Nižboru. Další pak o patnáct let později v Karlštejně. Silniční most v Berouně byl u příležitosti 100. výročí vzniku samostatné republiky 28. října 2018 pojmenovaný po prezidentu T. G. Masarykovi. Dálniční most je dlouhý 721 metrů a patří k nejdelším u nás. Nese ho celkem 28 pilířů ve tvaru písmene H. Jeho celková hmotnost je 400 tun. Byl postaven v letech 1976 - 1983 jako součást dálnice D5. |
Strategický význam měly berounské mosty od nepaměti. Písemná zmínka o prvním z nich pochází od jisté vdovy Jarušky, která roku 1353 odkazovala svůj nemovitý majetek dětem, a to včetně polností „u mostu“.
Jak vypadal most na konci 16. století vědí historici díky Janu Willenbergovi, který jej zachytil na své vedutě. Byl zčásti krytý a vedl z ostrova na Dolejší náměstí. Mostní konstrukce byla ze dřeva, proto velmi snadno podléhala vlivům počasí. A také častým povodním. Definitivně ho zničila velká voda roku 1629. Kvůli válčení a nedostatku peněz pak dalších více než sto let překonávali Berounští řeku jen na prámu s převozníkem.
Most obnovila v roce 1742 francouzská armáda pro přesuny vojsk. Již za tři roky ho ale opět zničila voda. Napoleonovi vojáci proto postavili v roce 1798 další dřevěný most o něco jižněji. I ten ale zlikvidovala o šestnáct let později povodeň.
Nový, už kamenný most byl slavnostně zprovozněný v září 1842. Kvůli špatně odvedené práci se ale začal brzy rozpadat a v roce 1882 ho nahradil most nový, ten nynější.
Jeho mostovka (nosná konstrukce mostu, která přenáší zatížení z mostního svršku na jeho hlavní konstrukci) ale pochází z let 1949–1953, kdy byl berounský silniční most rekonstruován.
Uzavírka mostu bez objížďky je nemyslitelná
Při poslední velké opravě hlavního tahu Berounem v roce 2009 zůstal silniční most týden neprůjezdný. Silničáři na něm opravovali vozovku a dilatační spáry. Uzavírka ale nebyla úplná. Na most mohla vozidla integrovaného systému, autobusy a chodci. Hlavní objízdná trasa vedla po dálnici D5.
To je při chystané celkové rekonstrukci mostu TGM ale nemyslitelné. Kudy náhradní trasy povedou, bude jisté nejpozději po vydání stavebního povolení. „Jeho součástí bude i řešení objízdných tras,“ potvrdil David Šíma. Jednou z možných variant je dočasný most přes Berounku v blízkosti železničního mostu.
Berounští radní se ale snaží vyjednat jiné řešení.
„Chtěli bychom nejprve vybudovat v uvedené lokalitě klasický most, se kterým město počítá ve studii pro takzvanou Jižní paralelní komunikaci (jižní spojka, která má odlehčit centru Berouna a Králova Dvora od tranzitní dopravy). Tento trvalý most by na rozdíl od provizorního významně pomohl plynulosti dopravy i v době rekonstrukce mostu TGM. A to i ve chvíli, kdy by nastaly komplikace na dálnici,“ předpokládá místostarosta Mišina.
Jeden místo tří?
Ve stejném místě by navíc měl vyrůst rovněž provizorní most pro potřeby stavby železničního tunelu Praha–Beroun. Bude součástí vysokorychlostní trati. Její výstavba začne nejdříve v roce 2028.
Po dvaceti letech se našlo řešení. Z Prahy na Plzeň se pojede tunelem |
„Oba provizorní mosty by kraj a stát stály desítky milionů korun, které by bylo smysluplnější investovat do stavby trvalé,“ upozorňuje Michal Mišina.
Navíc pokud dostane nový most pro Jižní paralelní komunikaci Berouna zelenou, mohl by se na něm finančně podílet také stát prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.
