Schválené zásady územního rozvoje opětovně vymezily plochy pro dostavbu Pražského okruhu. Ten by tak podle územního plánu měl vést například přes Běchovice, Dolní Počernice, Černý Most, Ďáblice, Březiněves, Dolní Chabry či Suchdol.
Územní rozvoj v okolí Letiště Václava HavlaAktualizace zásad územního rozvoje umožní kromě stavby okruhu také vybudování paralelní dráhy na Letišti Václava Havla. Ta byla poprvé zapracována do územně plánovací dokumentace již na počátku 70. let. Podle dosavadních odhadů by na nové dráze mohly letouny začít přistávat nejdříve v roce 2020. Proti přistávací ranveji protestují obyvatelé přilehlých obcí. Ti se obávají zhoršení životních podmínek. Letiště však argumentuje tím, že druhou ranvej nutně potřebuje. Civilních letadel totiž přibývá, a pokud se dráha nevybuduje, nebude už do budoucna možný další rozvoj letecké dopravy. |
Městské části a obce, které se nacházejí v blízkosti budoucího okruhu, trasu ostře kritizují. Argumentují tím, že návrh severní části okruhu je více než půl století starý.
„Racionálně uvažující člověk nemůže v roce 2014 schválit okruh naplánovaný pro hlavní město zhruba v roce 1963, ještě za hluboké totality. Stačí pohled na mapu a vidíme, že tehdy ten plán skutečně vedl v polích za Prahou, dnes tam však stojí sídliště a rodinné domy,“ stěžuje si místostarostka městské části Praha-Satalice Milada Voborská (STAN).
Podle starostů jedenácti městských částí, které proti současnému návrhu protestují, mělo vedení metropole vzít na vědomí takzvanou severní regionální variantu okruhu. Ta by propojila Říčany, Úvaly, Brandýs nad Labem, Neratovice, Kralupy nad Vltavou a Kladno. Jenže tato varianta podle magistrátu vede příliš daleko od města, a to by mohlo pražské řidiče od jízdy po okruhu odradit.
Dotčené městské části namítají, že by město mělo myslet hlavně na lidi, kteří v dotčené lokalitě bydlí.
„V budoucnu přibude obyvatel zasažených nadlimitním hlukem, a tím i zdravotních rizik. Stavba okruhu tak žádnou úlevu nepřinese,“ říká zastupitelka Běchovic Petra Šubrtová (SZ).
Lidé se mohou obrátit na soud
Obyvatelé postižených obcí se nyní nejspíš obrátí na soud. „Občanská sdružení mohou s verdiktem hlavního města teoreticky nesouhlasit a použít zákonem stanovené opravné prostředky, nicméně se domníváme, že aktualizace zásad územního rozvoje ve vztahu k Pražskému okruhu je připravena natolik kvalitně, že by měla být obhájena i při případném soudním přezkumu,“ říká mluvčí Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Odpůrci jižní varianty severní části Pražského okruhu již v minulosti u soudu jednou uspěli. Na přelomu let 2010 a 2011 jim dal Nejvyšší správní soud za pravdu a zrušil část zásad územního rozvoje. Tím prakticky vymazal severní část okruhu z územního plánu.
Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) na čtvrtečním jednání zastupitele ubezpečil, že se všemi tehdejšími námitkami se současné vedení města vypořádalo. Další krok podle něj nyní bude na Ministerstvu dopravy.
Z budovaných částí vnějšího okruhu kolem metropole je nejdál úsek 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1. O tento úsek dlouho usiluje především Praha 4, která se chce zbavit kamionů na Spořilovské. „U stavby 511 může Ředitelství silnic a dálnic dokončit přípravu podkladů pro žádost o územní rozhodnutí,“ vysvětluje Neřold.
U zbylých úseků mezi Ruzyní a Suchdolem a Suchdolem a Březiněvsí je třeba ještě čtvrteční změny zanést do územního plánu. „Termín dokončení tak u těchto staveb nelze přesně odhadnout,“ vysvětluje Neřold.
V případě úseku mezi Běchovicemi a dálnicí D1 by podle něj stavba mohla začít v roce 2019. První řidiči by se po něm mohli projet v roce 2023.
