Může to být naposled, kdy o tom rozhodují strany v současné vládnoucí koalici. Proto se peníze, které léta hledaly uplatnění, rozhodlo město v příštím roce využít.
Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 54,1 miliardy korun a výdaji 65,3 miliardy. Do toho jsou však ještě započítány právě převody peněz z letošního roku ve výši necelých pěti miliard, celkový objem výdajů tak bude 70,34 miliardy. Oproti tomuto roku se jedná o mírný nárůst, letos magistrát hospodaří celkem s 65,2 miliardami korun.
Běžné výdaje, do čehož spadají mimo jiné platy zaměstnanců, elektřina, nájmy a podobně, by měly v příštím roce dosáhnout sumy 53,4 miliardy korun, z toho nejvíce půjde na dopravu, konkrétně 19,6 miliardy korun, a na školství, které dostane 12,9 miliardy.
V oblasti školství tak dojde k navýšení platů pedagogů základních škol. Na jejich platy půjde celkem 700 milionů korun, čímž metropole reaguje na fakt, že v Praze berou učitelé v průměru nižší plat, než je průměrný příjem v hlavním městě. Dokud problém nevyřeší stát, chce město podporovat učitele. V jejich výplatních páskách se tento krok odrazí nárůstem platu zhruba o dva tisíce korun měsíčně.
Investice nafukuje přebytek
Ač s tímto krokem opoziční zastupitelé při včerejším jednání souhlasili, vůči celému rozpočtu měli výhrady. Kupříkladu podle Pirátů je schválený rozpočet více projídací než minulý rok.
„Běžné výdaje meziročně stouply téměř o čtyři miliardy, kapitálové výdaje (investice do nového, pozn. red.) klesly o 2,5 miliardy na 12 miliard. Formálně jde sice na investice 16,8 miliardy, ale téměř pět miliard z toho jsou převody z loňska,“ uvedl zastupitel Adam Zábranský (Piráti).
Zatímco vyšší učitelské platy vítají, odmítli Piráti rozpočet podpořit mimo jiné kvůli tomu, že se v něm zvyšují výdaje na propagaci města a do oblasti Smart city, což jsou třeba lavičky se solárním panelem a dobíjením pro mobily či veřejná wi-fi síť.
Projekty bez přesného popisu
„V rozpočtu nejsou projekty z této oblasti popsány, přestože se má do nich investovat 140 milionů korun. Realizované projekty čelí oprávněné kritice, ale peníze se vesele čerpají,“ řekl pirátský zastupitel Ondřej Profant, jenž je členem magistrátní komise pro Smart city.
Opoziční TOP 09 vyčítala vládnoucí koalici nejasné výdaje do dopravy, což je oblast, které v rámci rozpočtu připadne 20 miliard korun. Bývalý radní pro dopravu a zastupitel Jiří Nouza (TOP 09) se divil, že pro budování metra D se v nadcházejícím roce počítá s částkou 1,7 miliardy korun, když valná část má jít na geologický průzkum pozemků, kudy by linka měla vést.
To však odmítl současný náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Podle něj město naspořilo už dříve na výstavbu metra D a s tím spojené náklady 1,5 miliardy korun, k nimž se nyní přidávají další částky, které mají jít nejen na geologický průzkum, ale i na výkup pozemků potřebných pro vznik nové podzemní linky.
„U geologického výzkumu se očekává, že vyjde do 79 milionů korun,“ doplnil Dolínek.
Opozice má jinou optiku
Ačkoli opozice na jednání zastupitelstva podobu rozpočtu kritizovala zhruba hodinu, navrhli opoziční zastupitelé pouze jedinou změnu v rozpočtu.
Náměstkyně primátorky pro finance Eva Kislingerová (ANO), jejíž největší odpovědností je právě příprava rozpočtu, kromě úvodního slova na výtky opozice nijak nereagovala. Opoziční ODS uvedla, že s nimi podobu dokumentu nikdo dostatečně nekonzultoval.
„Všechny věci kolem rozpočtu jsem projednávala s politickými kluby už dříve. Opozice vždy vidí vše v jiné optice,“ řekla MF DNES Kislingerová.
