Fasáda domu na Dačického náměstí v Kutné Hoře se skví novotou. Vše díky zápůjčce z radničního fondu rozvoje bydlení ve výši 200 tisíc korun na novou omítku a výměnu oken. Loni si lidé v Kutné Hoře od města vypůjčili na opravy svých nemovitostí 720 tisíc korun, předloni dokonce 1,14 milionu.
Podpora oprav budovZlepšování vzhledu a funkčnosti domů i jednotlivých bytů se v kraji výrazně liší. Najdou se i města, kde žádný fond na podporu rekonstrukcí neexistuje, příkladem je Kolín. Je ovšem třeba rozlišovat mezi půjčkami na obnovu budov v městských památkových zónách a zápůjčkami na vylepšování objektů bez většího architektonického významu. V případě těchto zápůjček, většinou z fondů města na opravy nemovitostí, jsou stanovena jasná pravidla. Třeba v Kutné Hoře si může zájemce požádat až o 500 tisíc korun s úrokem 3 procenta, vedením účtu zdarma a dobou splatnosti maximálně 5 let. V Příbrami sice stanovili dvouprocentní úrok, ale doba splatnosti je 4 roky. O odložení splátek či mimořádný režim splácení lze žádat jen kvůli tíživé životní situaci. Rozhodnutí je pak vždy na vedení radnice či magistrátu. |
„V rozpočtu na rok 2018 je rezervována částka 2,97 milionu korun,“ uvedla referentka regionálního rozvoje a územního plánování kutnohorské radnice Yveta Horynová.
V Kutné Hoře zápůjček využívají rovněž na zateplení domů či rekonstrukci střech. Podmínky jsou výhodné, lidé mají vedení účtu zdarma a město jim zápůjčku úročí třemi procenty. Žadatelé mohou na opravu jednoho objektu získat až půl milionu korun s maximální dobou splácení pět let.
Jak upozorňuje vedoucí odboru památkové péče kutnohorské radnice Ondřej Seifert, vedle zápůjček přispívá město od poloviny 90. let minulého století také na obnovu nemovitostí nezapsaných jako kulturní památky. Program má jasná pravidla, podle nichž jsou z Fondu regenerace peníze poskytovány.
„Finanční podpora je pod třístupňovou kontrolou od komise, přes radu města až po zastupitelstvo,“ říká Ondřej Seifert. V regeneračním fondu jsou na sezonu zhruba dva miliony korun. „Každoročně je uspokojeno kolem dvaceti žadatelů. Jde o střechy, fasády, statické zajištění nebo restaurování kamenných prvků,“ říká Seifert.
I díky podpoře města z uvedeného fondu se tak stav městské památkové rezervace neustále zlepšuje.
Na vzhled vnějšího pláště budov se snaží města a obce dbát především v centrech, kde se nacházejí historicky nejcennější objekty. Ne všude se to však daří stejně jako v Kutné Hoře.
Například v Rožmitále pod Třemšínem navzdory mnohým vkusně rekonstruovaným fasádám v posledních letech z malebného náměstí mizí jeden obchod za druhým. Navíc některé domy jsou ve špatném stavu.
Podle starosty Josefa Vondráška se nedaří majitele motivovat k nápravě ani pomocí výhodné půjčky z radničních rezerv. „Nabízíme lidem velmi výhodné půjčky na opravy domů, nikdo to ale moc nevyužívá. Bohužel, když už to někdo využije, jde spíše o vzdálenější dům od středu města. Na náměstí se jednalo o odkupu jednoho z poškozených domů do majetku města. Marně. Moc se nám to nedaří,“ poukazuje Vondrášek. Jak dodává, výše městské půjčky se odvíjí od konkrétních stavebních prací, které majitel nemovitosti plánuje.
Až jeden milion korun dávají k dispozici na opravu domů a bytů v Nymburce. Jenže i tady je zájem minimální. V roce 2016 šlo o jednu půjčku a v loňském roce nechtěl nikdo nic. „Občané si zpravidla půjčovali na vnitřní rekonstrukce domů a bytů,“ komentuje doposud využité prostředky mluvčí nymburské radnice Petr Černohous.
Pro centrum Nymburka prý žádná zápůjčka využita nebyla. „Nabízíme ale také dotace na opravu a údržbu vnějšího vzhledu budov, které se nacházejí v památkové zóně,“ podotýká Černohous. Maximálně jde o 200 tisíc korun, ale v tomto případě už nejde o půjčku.
Nejen památky, ale i panelák
Minimální zájem zaznamenali také v Příbrami. Proto se rozhodli systém podpory půjček na vylepšování obydlí ve městě změnit. „Příbram doposud vypisovala dvakrát za rok výběrové řízení na poskytování zápůjček z Fondu oprav a modernizace bytového fondu (FOM). Bohužel nebyl tento fond občany téměř využíván,“ líčí situaci mluvčí příbramské radnice Pavlína Svobodová. FOM má tedy nově nahradit FOZ neboli Fond zápůjček města. Hlavní změnou je, že peníze bude mít k dispozici mnohem širší okruh žadatelů než doposud.
Z fondu lze žádat o zápůjčku na vnitřní i vnější úpravy staveb. „Nově si o peníze mohou žádat fyzické a právnické osoby, které nemovitost užívají na základě jakéhokoliv smluvního vztahu s městem,“ vysvětluje radní pro ekonomiku Václav Dvořák.
Obyvatelům Příbrami celkově nabízejí pět milionů. V těchto dnech úřad dokončuje první kolo soutěží na zápůjčky. Peníze je možné využít i na bytovky či paneláky. Nicméně třeba v Kolíně nyní žádný podobný program nemají. V Mladé Boleslavi podporují jen vzácné budovy. „Město se zapojilo pouze do programu regenerace městské památkové zóny, kdy se majitelům objektů v historickém centru přispívalo z rozpočtu na opravu nemovitostí,“ říká mluvčí Mladé Boleslavi Šárka Charouzková.
