Hotel byl postaven tak, že přesně kopíroval zatáčku podél skály, ve které stojí. "Hlavní trakt měl dvě poschodí a k němu se připojovala dvě boční křídla. V prvním patře bylo deset pokojů, ve druhém pět a odtud vedl visutý most k pískovcovým skalám," popisuje ředitelka Regionálního muzea Mělník Miloslava Havlíčková.
V přízemí hotelu byla restaurace s výčepem, kuchyně, dva pokoje a čítárna. "Byly tam i stáje pro koně, protože se ještě jezdilo kočáry. Ale protože právě začínal automobilový průmysl, počítali i s místem pro jedno dvě auta, takže tam byly i garáže. A nad nimi Máchův sál, kde se nacházela štukatérská práce, kde byla napsána úvodní slova jeho Cikánů," říká Havlíčková.
V okolních lesích měly být ještě vybudovány verandy, pavilony, hřiště, ale k jejich výstavbě nakonec nedošlo.
Od začátku se počítalo s tím, že hotel se stane místem pro letní dostaveníčka Pražanů, kteří tam také skutečně jezdili. Občas sem však zavítali i obyvatelé Mělníka. Lákaly je nejen kokořínské lesy, ale i Harasovská tůň, kde se mohli koupat nebo projíždět na loďkách.
Hotel svému původnímu účelu sloužil dlouhá desetiletí, po znárodnění se z něj stalo rekreační středisko středočeských a pak pražských energetiků, kteří nechali hotel kompletně opravit.
Poté, co byl v restituci vrácen, vystřídal řadu majitelů. "Ještě v roce 1989 byl hotel v pořádku, dokonce jsem v něm spala. Když se to vrátilo, přestal být využíván a začal chátrat," dodává Havlíčková.
Dnešní ruiny, zdevastované sběrači kovů, jen vzdáleně připomínají zašlou slávu. Rekonstrukce budovy, vybudované známým mělnickým stavitelem Karlem Novákem, by podle současných majitelů přišla na zhruba 40 milionů korun.
