Podle předsedy představenstva Pražské paroplavební společnosti (PPS) Jana Hamzy může AIS zlepšit komunikaci lodí na řekách a přirovnává ho ke sledování letadel.
„Funguje na bázi GPS. Na AIS zařízení vidíte ostatní lodě, jak a kam plují, jak rychle a jaký mají kurz. Každé plavidlo má svůj kód,“ vysvětluje Hamza. Pohyb lodí má díky tomu pod kontrolou i Státní plavební správa.
Dozor funguje například v sousedním Německu, Rakousku i na Slovensku a ve vzdálenějším Nizozemsku. Většina lodí Hamzovy společnosti už AIS má a podle něj je jím vybaveno asi osmdesát pět procent větších lodí v Česku.
Veřejné přívozy pražskéV hlavním městě se plaví dohromady osm přívozů. Dva jezdí zadarmo (P5 a P8), na ostatní je potřeba lístek nebo Lítačka. Celoroční provoz: P1, P2. Sezonní provoz: P3, P4, P6, P7. P1 Sedlec – Zámky Zdroj: Ropid (pid.cz) |
Dvěma pražským přívozům jeho firmy však zařízení chybí a Hamza zatím neví, zda je do nich bude muset pořídit. Podle jeho odhadu by jedno zařízení vyšlo zhruba na čtyřicet až osmdesát tisíc korun.
„Proč sledovat, že jezdíme od břehu ke břehu?“
Nejvíce pražských přívozů zajišťují Pražské Benátky. Ředitel společnosti Zdeněk Bergman zvažovanou povinnost označuje za „diktát Evropské unie“.
Ta ale nic takového nenařizuje, ačkoli většina bodů navrhovaných v novele vychází z unijních dokumentů.
Povinnost prosazuje české ministerstvo. Opatření se Bergmanovi nelíbí i z dalších důvodů. „Nevím, proč bychom měli evidovat, že jezdíme mezi levým a pravým břehem,“ říká Bergman. Pokud by musel své lodě AIS přesto vybavit, požádal by hlavní město, aby mu posílalo více peněz na provoz přívozů, které jsou součástí pražské MHD.
Povinnost mít sledovací zařízení na přívozech připadá zbytečná i společnosti Vittus Group, která provozuje přívoz mezi Smíchovem a Veslařským ostrovem. Stejně jako Benátky by i ona požádala Prahu o zvýšení plateb.
Ropid, který ve městě organizuje veřejnou dopravu, s tím problém nemá. „Jsou to ekonomicky oprávněné náklady, na které mají podle smlouvy nárok. Neměl by s tím být žádný větší problém,“ říká mluvčí Ropidu Filip Drápal. Pokud změna projede parlamentem, mohla by platit od dubna 2019.
Policejní akce zaměřená na vodní prohřešky
Na řekách je živo a někdy až nebezpečno. Nesprávný způsob plavby, alkohol za kormidlem anebo plavení se bez potřebných dokumentů. To jsou podle Státní plavební správy (SPS) aktuálně tři nejčastější prohřešky těch, kdo se na hladinu řek a vodních nádrží vydávají na malých plavidlech.
„Vůdci plavidel často neporušují pravidla schválně, ale spíše kvůli neznalosti nebo malým zkušenostem,“ uvádí ředitelka SPS Klára Němcová.
Platí to třeba také o Vltavě v Praze, která spolu s přehradou Slapy a Orlík nedaleko za hranicemi metropole náleží k nejvytíženějším českým vodním „dálnicím“.
Vltavskou kaskádou podle čerstvých dat za loňský rok projelo 6 137 plavidel. V porovnání s rokem 2016 jde o nárůst o dvojnásobek. SPS se rozhodla spolu s policisty kapitány malých plavidel proškolit, aby předpisy neporušovali. K tomu poslouží i nová akce „Nedělej vlny“. V jejím rámci jsou pro kapitány nachystána speciální školení.
„Zde si mohou osvěžit dovednosti při vedení plavidla v různých režimech, tak aby plavba byla bezpečná, nezpůsobovala škodlivé vlnobití a neohrožovala bezpečnost plavebního provozu,“ představuje akci policejní mluvčí Eva Kropáčová. Pro Pražany se nejbližší přednáška v rámci kampaně „Nedělej vlny“ odehraje v sobotu 23. června na Orlíku.
Kvůli klidnější a bezpečnější plavbě na Vltavě v hlavním městě se od letošního jara upravují také plavební předpisy. Malé lodě musí nově respektovat takzvanou plavbu ve výtlaku, což znamená, že loď je při plavbě ponořená stejně, jako kdyby stála. To fakticky omezuje její rychlost.
V Praze se zmíněné nařízení týká dvou úseků Vltavy. Jedná se o trasu od plavební komory Praha-Štvanice proti proudu k železničnímu mostu na Výtoni včetně zdrže Staroměstského jezu. Další úsek plavby ve výtlaku předpis stanovuje od Císařské louky po Barrandovský most.