Mistrovství světa se konalo první týden v listopadu ve Španělsku, celkem se ho účastnilo 111 závodníků z 29 států. Barboře Karbusické s její Dulou unikl titul mistryně světa jen o stupínek, skončila na druhém místě.
Osmiletá fenka není policejním psem, ale Barbora ji vytrénovala stejně dobře jako svého služebního psa. Obě jsou němečtí ovčáci a má je od štěňat. Obě umí v podstatě to samé - velmi dobře stopovat a vyhledávat lidi nebo předměty.
„Služební pes musí umět být v určitých případech na lidi i agresivní, u sportovní kynologie to není žádoucí. Navíc se nehodnotí jen výsledek, ale také přesnost provedení, tedy aby šel pes s čumákem dole a přesně v pachové stopě,“ popisuje Karbusická.
Koníček se stal prací
Výcvik psa se na soutěži hodnotí po všech stránkách ve třech kategoriích - stopa, poslušnost a obrana. K vynikajícím výsledkům je klíčem talentovaný pes, kvalitní výcvik, šikovný psovod a podle nové vicemistryně světa taky kus štěstí. Barbora tréninku psů věnuje všechen svůj čas.
„Cvičit psy jsem se snažila už od svého útlého dětství, ve čtrnácti letech jsem začala docházet na kynologický cvičák. Bavilo mě to natolik, že se koníček stal prací. Psovodkou jsem se stala po roce služby u policie, příští rok to bude osm let,“ popisuje Karbusická.
Talentovaní psi se poznají už jako štěňata. „Vedle kvalitního rodokmenu musí štěně vyhledávat kontakt s člověkem, mít rádo hru a taky jídlo. To protože pes pracuje za odměny, takže aby ho to bavilo, tak musí chtít pamlsky,“ vysvětluje kynoložka.
Barbora je nyní na mateřské dovolené s pětiměsíčním synem. Vzhledem k tomu, že němečtí ovčáci se dožívají okolo deseti let, musí si hledat nového parťáka.
„Musím myslet dopředu a už teď hledat nové štěně, protože dva tři roky trvá, než se vycvičí, abych s ním mohla sloužit. Takže na mateřské si ho teď budu mezitím cvičit, abych s ním pak mohla rovnou jít pracovat,“ plánuje. Opět to bude německý ovčák.
Psi jsou důležitými členy její rodiny. Partner se psy pracuje a její bratr se svou přítelkyní jsou rovněž policejními psovodi.
„Psovod toho volna moc nemá,“ směje se Barbora. „Psa u sebe máte pořád, neustále ho musíte trénovat a je třeba myslet i do budoucna, na trénink dalšího nového parťáka,“ uzavírá kynoložka.
