„Tam, kde byly chodníky, teď parkují auta. Kvůli vytvoření několika parkovacích stání navíc předchozí vedení městské části neváhalo zabrat polovinu veškerého místa původně určeného pro pěší. Vaši předchůdci na radnici vzali nám i našim dětem důstojný a bezpečný prostor před našimi domy,“ uvádějí mimo jiné občané z uvedené ulice v dopisu, který zaslali Ondřeji Kubínovi z ODS – budoucímu starostovi Prahy 4, kam Horní spadá.
Dosavadní radní pro dopravu čtvrté městské části Zdeněk Kovářík (ODS) však namítá, že za změnou je rozhodnutí úředníků. „Jde čistě o záležitost státní správy,“ vysvětluje Kovářík.
Jen hlasy odpůrců však z Horní neznějí. „Jsem spokojená, můj přítel dokonce tuto změnu navrhoval. Nejprve mu na úřadu říkali, že to nejde, ale najednou to tady je,“ říká jedna z tamních obyvatelek.
Podle místních vysvětlovali úředníci na radnici úpravu režimu parkování požadavkem pro lepší průjezdnost vozidel Integrovaného záchranného systému (IZS). Největší vozidla v IZS mají hasiči. Ti ovšem žádnou žádost na úpravu značení v Horní neměli, ani takovým způsobem problémy obvykle neřeší.
„Toto je jasně dané zákonem. Všude musejí být zachované tři metry průjezdnosti pro jeden silniční pruh. Předpokládám, že každý, kdo změnu značení navrhuje, to respektuje,“ vysvětluje mluvčí hasičů Martin Kavka.
Prohloubení nevraživosti
Odborníci na dopravu v metropoli však toto řešení nepovažují za příliš vhodné. „Chápu problémy s nedostatkem parkovacích míst v ulicích s bytovými domy a rozumím snaze radnice rychle něco udělat, ale bohužel se tímto krokem jen více prohloubila nevraživost mezi motoristy a chodci a problém s parkováním to vyřešilo opravdu jen minimálně,“ říká Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní ČVUT. Přidávání parkovacích míst na chodníky podle jeho slov však probíhá již po desetiletí. Souvisí to především s tím, jak dramaticky stoupl počet aut. Momentálně je na 1,2 milionu Pražanů 970 tisíc automobilů.
Například již v 80. letech se začalo parkovat na chodníku v části ulice Na Zderaze v Praze 2. V části Volyňské v Praze 10 se zase parkuje kolmo k vozovce místo podélného stání od 90. let. A podobných případů jsou stovky.
Teprve v poslední době úpravy způsobují kontroverze. Diskutované bylo například nedávné zavedení kolmého parkování na chodníku v Nerudově na Praze 1.
„Je to při cestě na Pražský hrad a stejná městská část také zrušila přechod pro chodce na Betlémském náměstí a místo toho zavedla parkování,“ říká náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).
Asi nejvíce parkovacích míst v jedné ulici se v poslední době podařilo získat Praze 8. „V Lodžské nebylo parkování vůbec a díky tomu, že jsme tam letos před letními prázdninami vyznačili stání kolmo k vozovce, tam teď může zaparkovat stovka automobilů. Nikdo si nestěžoval,“ uvádí radní pro dopravu osmé městské části Tomáš Slabihoudek (TOP 09/STAN).
Stání na chodnících odmítá rozšiřovat Praha 11 a snaží se vozidla dostat do parkovacích domů. Zatím má takové objekty dva a pro výstavbu dalších tří potřebuje změnu územního plánu. „Podle nás je chodník pro lidi a ne pro auta. Netvrdím, že někde nemáme částečné parkování na chodníku, ale primárně chceme, aby se parkovalo na vozovce. Jde mám hlavně o vozíčkáře a maminky s kočárky, aby se mohli na chodnících vyhnout,“ říká radní pro dopravu Prahy 11 Martin Duška (Piráti).
Řešení pro všechny
Dopravní experti tvrdí, že parkování nelze vyřešit jen na úrovni jednotlivých městských částí. „To se krásně ukázalo při zavádění zón placeného stání, kdy jsme jen systematicky vytlačovali auta do sousedních městských částí, kde ještě zóny nebyly,“ vysvětluje Lokaj. Radnice by podle něj měly hledat nový způsob uspořádaní v ulicích ve chvíli, kdy se chystá rekonstrukce komunikace.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
