Hlavní město má v současné době 143 kilometrů tramvajových kolejí. Ačkoliv se v každém volebním období mluví o nutnosti budovat další tramvajové tratě, v poslední době se koleje spíše jen opravovaly, než aby se pokládaly nové.
Podle vedení města mají však v následujících letech nové tratě vznikat. Už letos přibylo 200 metrů kolejí v ulici Na Pankráci až ke stanici metra Pankrác, staví se smyčka na Zahradním Městě a trať ze zastávky Sídliště Barrandov do Holyně se začne stavět tento pátek.
Chystaná trať z Modřan na Libuš čeká na výběr stavební firmy v tendru a u kolejí z Divoké Šárky na Dědinu město dokončuje projekt.
Do roku 2030 chce začít Praha připravovat více než dvacítku nových tratí, které mají někde sahat až za hranice metropole. Strategii rozvoje tramvajových tratí do roku 2030 vypracovalo už minulé vedení magistrátu v čele s ANO v roce 2017.
V pondělí radní představili aktualizovaný plán, který předřadil některé úseky do kategorie prioritních staveb. Mezi ně přibyla například trať v horní části Václavského náměstí nebo koleje na Strahov.
Úseky zmiňované v úvodu spadají do první etapy výstavby tratí, které už jsou v pokročilém stadiu příprav, mají vydané územní rozhodnutí i jasné financování. Celkem čtyři úseky vyjdou na 1,8 miliardy korun. Podle Adama Scheinherra (Praha sobě), náměstka primátora pro oblast dopravy, bude tyto projekty spolufinancovat Evropská unie.
„Pro první etapu již máme získanou dotaci z Evropské unie, která ji bude spolufinancovat z 85 procent,“ říká náměstek.
Tramvaj pomůže stadionu
Mezi další tratě, na které by se město mělo přednostně zaměřit, patří například druhá část prodloužení tratě z Barrandova, která má vést z Holyně do Slivence.
Na seznamu je dále prodloužení kolejí z Pankráce ke křižovatce ulic Budějovická a Bystřická, koleje napojující Vinohradskou přes hlavní nádraží na Bolzanovu ulici a prodloužení trati na Spořilově.
„Tyto projekty se od minulého volebního období významným způsobem posunuly,“ říká Scheinherr. Odhad nákladů na tyto záměry je celkem asi osm miliard korun.
Dokument obsahuje seznam dalších třinácti tratí, které je možné do roku 2030 přesunout do prioritní kategorie. Zahrnuje například trať na letiště, z Podbaby na Suchdol nebo ze Spořilova na Jižní Město. Dalších devět záměrů je v dokumentu zařazeno jen jako výhledové.
Nové tratě a předpokládaná realizace
|
Spadá tam například zamýšlená tramvajová trať přes plánovaný nový Rohanský most, který má v budoucnu propojit čtvrť Rohan City s Holešovicemi, tramvajové spojení Zličína se smyčkou Sídliště Řepy nebo nové tramvajové tratě v Holešovicích a Bubnech, které budou propojovat budoucí novou čtvrť Bubny-Zátory. Díky naplánovaným investicím do tramvajových tratí se podle představ města může rozvíjet i jejich okolí.
„To, že se na tratích pracuje, dává velký potenciál i některým nemovitostem ve vlastnictví města. Narážím například na strahovský stadion,“ uvádí radní pro oblast majetku Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu/TOP 09).
Více než jeden kilometr dlouhou trať Malovanka–Strahov za zhruba 660 milionů chce Praha začít stavět na přelomu let 2023 a 2024. S prodloužením tramvajových kolejí až na Strahov počítá plán města na umístění Muzea paměti XX. století právě do ochozů chátrajícího stadionu.
Opozice: „Plány bez peněz“
Problémem představeného plánu toho, jak se bude v metropoli rozvíjet tramvajová síť, je podle opozice finanční stránka.
„Koalice umí velmi dobře kreslit studie a plánovat, ale bez ohledu na to, jestli bude mít také peníze. Pan náměstek Scheinherr nám představil plány udržitelné mobility, které jsou na úrovní více než 200 miliard na dalších deset let. Ale on ty peníze reálně nemá. Je dobře, že se plánuje, ale bylo by dobré hledat na to také zdroje,“ uvádí opoziční zastupitel a starosta Běchovic Ondřej Martan (ODS).
Podle náměstka Scheinherra je však důležité konkrétní projekty plánovat dostatečně dopředu právě proto, aby na ně město mohlo žádat dotace Evropské unie.
„Jsme nyní před vypsáním operačního programu Doprava III a také programu Evropské unie na povzbuzení ekonomiky po covidu. Proto teď deklarujeme připravenost, což je důležitý podklad pro získání dotací, abychom v případě, že bude možno čerpat peníze, mohli o ně požádat a začít stavět. Kdybychom otáleli, nestihneme projektovou přípravu, protože nejsložitější je získat stavební povolení,“ vysvětluje Scheinherr.
