Národní muzeum láká na expozici mapující dvanáct století českých dějin

Od prvních raně středověkých hradišť a okrouhlých kostelíků až po rostoucí českou metropoli plnou dýmajících komínů na sklonku 19. století. To a mnohé další nabízí nová expozice zvaná Dějiny v historické budově Národního muzea (NM). Nejde přitom o poslední novinku, kterou vedení muzea v současné době chystá.

Vychutnat si novou unikátní expozici, to je záležitost tak na půl dne. Na návštěvníky čekají na několika stovkách metrů čtverečních dva tisíce artefaktů. Každému ze sálů dominuje jeden z typických předmětů pro svou dobu – zeď, symbolizující raně středověká hradiště, rotunda představuje příchod křesťanství anebo třeba kříž zobrazující smrtelnou zášť mezi katolíky a protestanty v 16. a 17. století.

„Taková koncentrace sbírkových předmětů v jedné expozici nemá obdobu minimálně ve středoevropském kontextu,“ zdůraznil Martin Sekera, ředitel knihovny NM. Výstava Dějiny končí rokem 1914, kdy dlouhé 19. století vystřídaly běsy Velké války, jejíž poselství je aktuální i nyní. „Výstava zdůrazňuje význam vzdělání, kultury, ale i dramatických událostí, které bychom rádi zapomněli, což však nemůžeme. Tím je blízká též současné době,“ vysvětlil Michal Lukeš, generální ředitel NM.

Promyšlená podívaná

Nová expozice je určena naprostým laikům v oblasti historie, stejně jako těm, kdo jsou v dějinách poučeni. „Vyprávíme příběh a máme ambici vystoupit z čistě výstavní logiky. Diváky čeká promyšlená podívaná, nikoli cirkus,“ sdělil náměstek generálního ředitele NM Michal Stehlík. Její zpřístupnění si vyžádalo náklady 60 milionů korun, několik desítek lidí na ní pracovalo řadu týdnů. „Jen vitríny zahrnují impozantní množství středověkých archeologických nálezů z českého území,“ poukazují na další zajímavost tvůrci.

Navzdory covidovým omezením a dalším problémům během několika měsíců jde již o čtvrtou zásadní expozici, kterou instituce otevřela. „A tím nekončíme. V červnu chceme otevřít malé muzeum pro děti, pro příští rok připravujeme antropologickou expozici,“ představil plány Lukeš.

Bible i obrazoborci

Do děje návštěvníka vtahují i multimediální prvky a velkoformátová videa. Na počátku výstavy, ve zmíněné stylizované rotundě, si kromě jiného může zalistovat zásluhou moderních technologií kultovním, vrcholně středověkým rukopisem Codex gigas alias Ďáblovou biblí. Jeho originál, pocházející z východočeských Podlažic, se nalézá již od roku 1648 ve Stockholmu, kam jej odvezla švédská armáda z vyrabovaných levobřežních čtvrtí hlavního města.

Ředitel Národního muzea: Vyprávíme příběh českého dinosaura. Sežrali ho žraloci

Praha nebyla pouze městem Čechů, ale od středověku také Němců a židovské komunity. Dějiny je proto připomínají několika předměty, třeba kopií náhrobní stély velkého židovského učence Avigdora Kary. Ten působil v české metropoli na přelomu 14. a 15. století. Jako chlapec Kara zažil jeden z nejotřesnějších pogromů v židovském ghettu na Velikonoce 1389. Obětí řádění pražské chátry se tehdy stal také Karův otec. Učenec vzpomínku na pohromu zahrnul do rukopisu Selicha (Žalozpěv), jenž se stal osobitou památkou svého druhu.

Složitým obdobím česká metropole prošla v době husitských válek. „Jedním z projevů této éry bylo obrazoborectví. Také to zahrnuje expozice Dějiny,“ řekl Martin Sekyra. Hosté muzea si mohou prohlédnout deskový obraz, na němž husitští mravokárci zamalovali portrét Krista. Mezi vystavenými exponáty nechybí ani nejstarší dochovaná soška Jana Žižky z roku 1515.

Staroměstské krvavé divadlo

Velkoformátová videa vtahují do dalších historických dramat spjatých nejen s Prahou. Návštěvník se stává svědkem poprav 27 předáků stavovské vzpoury na Staroměstském náměstí v červnu 1621. Stejné médium přiblíží i zlomové bitvy – švédský triumf nad císařskými u Jankova v zimě 1645 a pruskou porážku u Kolína v červnu 1757.

Velkou proměnou prošla metropole v barokní éře 17. a 18. století. Tuto dobu si lze připomenout unikátním souborem obrazů ke svatořečení Jana Nepomuckého z roku 1729. Česko-německé soupeření a antisemitismus patří k 19. století. Připomínají je třeba dobové originální noviny. Konec 19. století je epochou, kdy si lidé užívají dovolených, sportu a výhod průmyslové revoluce. Poklidná idylická doba i v Dějinách v NM končí roku 1914 prvními výstřely první světové války.

Dějiny v Národním muzeu

Nová expozice zvaná Dějiny – muzeum vyšla na 60 milionů korun. Její rozloha představuje 1300 metrů čtverečních v sedmi sálech a obsahuje dva tisíce exponátů. Začíná v 8. století, odkazuje tak na zmínku o Češích z karolínských písemností z roku 788. Končí rokem 1914. Rozsahem jde o jedinečný projekt v rámci České republiky. 

Omezením navzdory – sbírky Národního muzea přitahují návštěvníky navzdory covidu a dalším problémům. Měsíčně výstavní sály instituce navštíví 80 tisíc lidí. V posledních osmi měsících jde o čtvrtou novou expozici.