ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Bohnická linka důvěry skončila, psychiatrická nemocnice na ni nemá peníze

  • 3
Linka důvěry Psychiatrické nemocnice Bohnice (PN Bohnice) k poslednímu prosinci loňského roku skončila. Volající se dozvědí jen informaci o dostupnosti ostatních podobných služeb, tedy krizových linek, na kterých odborníci pomáhají lidem s psychickými potížemi. Mluvčí nemocnice Alžběta Remrová sdělila, že na provoz linky důvěry už PN Bohnice nemá peníze.

Právě i linka na čísle 284 016 666 byla jedním z krizových kontaktů i pro zasažené střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z konce loňského roku.

Náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí, bydlení a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS) na konci prosince namítla, že linka by končit nemusela a že zvláště v současné době má město na trvání provozu této linky zájem. „Praha je v rámci svých možností připravena udělat maximum, nikdy ale nemůže v tomto směru suplovat roli státu. V současné chvíli není opravdu namístě podceňovat roli linek důvěry, právě naopak. Společným cílem musí být zabezpečit fungování této linky, na čemž se jako město budeme rádi podílet,“ řekla Udženija.

Přemíra informací může nyní zraňovat, říká expertka na duševní zdraví

Praha v minulých letech tuto linku důvěry podpořila částkou přesahující tři miliony korun. Ochota podporovat finanční cestou zmíněnou nemocnici ze strany města trvá nadále. „Pokud se jim podaří zajistit dostatek kvalifikovaného personálu, její provoz (linky důvěry, pozn. red.) opět rádi podpoříme,“ dodala Udženija.

Mladé trápí klima a válka. Muži o svém psychickém zdraví nemluví, říká průzkum

Ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem PN Bohnice, podle svého mluvčího Ondřeje Jakoba zánik linky důvěry netěší. „Nebyla ale financována přímo z prostředků ministerstva zdravotnictví,“ namítl na dotaz MF DNES Jakob. Resort zdravotnictví ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ) podle mluvčího aktivně řeší pomoc těm, kteří to potřebují.

Krizové linky, na které mohou Pražané volat

Pražská linka důvěry
Zaměření: pro celou populaci
Telefon: 222 580 697
Provozní doba telefonu: NONSTOP

Linka první psychické pomoci
Zaměření: dospělí, kteří jsou v krizi a jejich blízcí
Telefon: 116 123
Provozní doba telefonu: NONSTOP

Linka bezpečí
Zaměření: děti a studenti do 25 let včetně
Telefon: 116 111
Provozní doba telefonu: NONSTOP

Další kontakty na linky důvěry naleznete zde

Zdroj: ČAPLD

„Můžeme doporučit další alternativy, kde lidé najdou pomoc. V režimu 24/7 funguje například Pražská linka důvěry nebo Linka první psychické pomoci. Ty budou posíleny a kapacity by měly být dostatečné,“ doplnil Jakob.

Zvýšená potřeba linek

Personál, který obsluhoval linku důvěry v bohnické nemocnici, se měl částečně přesunout právě na jiné krizové linky, kde by měl působit dál. V kontextu událostí posledních let jsou tyto linky potřeba více než jindy. Pandemie covidu-19, ekonomický vývoj, válečný konflikt na Ukrajině, situace mezi Izraelem a Pásmem Gazy, ale i dlouhodobý vývoj duševního zdraví české populace jsou podle odborníků faktory, které významnou měrou přispívají ke zvýšené poptávce po linkách důvěry. NÚDZ upozornil na to, že v roce 2022 v Česku přibylo sebevražd a tento nárůst byl zaznamenán především v mladších věkových kategoriích.

K výše zmíněnému je rovněž třeba připočítat, že právě přelom roku se podle odborníků řadí k exponovaným obdobím z hlediska stresu a možného zhoršení psychických problémů. Psycholog Dalibor Špok uvádí jako hlavní důvody kratší dny s menším množstvím přirozeného světla, nižší fyzickou aktivitu lidí kvůli zimě a také období Vánoc.

Pro mnoho Pražanů je navíc návštěva psychologa či psychiatra stále nepříjemná. Obrátit se telefonicky na anonymnější linku důvěry je proto pro mnohé z nich přijatelnou alternativou.

Psychické zdraví Pražanů

Podle Špoka jsou problémy, se kterými se lidé obracejí na psychology v Praze, velmi podobné jako jinde v republice. Zcela totožné ale nejsou. „Sociologicky bychom asi řekli, že odrážejí složení populace. V Praze jsou lidé obecně bohatší, vzdělanější, v trochu jiném typu pracovních pozic, je zde více cizinců než ve zbytku země – a to na obecné úrovni předurčuje trochu jiná témata nebo přístup k nim,“ vysvětlil pro MF DNES Špok.

Stud, zlehčování i čekání. Co brání mladým vyhledat pomoc psychologa?

Výsledky posledního výzkumu duševního zdraví a rizikového chování žáků 2. stupně základních škol a studentů středních škol v Praze, který každoročně zpracovává Centrum sociálních služeb Praha ve spolupráci s magistrátem, jsou ale varovné. Až 27 procent žáků v Praze podle nich vykazuje wellbeing (celkovou spokojenost se svým životem, pozn. red.) na tak nízké úrovni, pro kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) již doporučuje konzultaci s odborníkem.

„To znamená, že zhruba každému čtvrtému žákovi 2. stupně základních nebo středních škol v metropoli by měla být poskytnuta odborná pomoc,“ udává zpráva. I tyto faktory následně vytvářejí velký tlak na podpůrné a intervenční služby, jako jsou právě linky důvěry.