Řada radnic po celé republice postupuje razantně a prohlašuje některé své části za lokality se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, v Kladně dokonce za takovou zónu považují celé město. Tento postup jim od loňského roku umožňuje novela zákona o hmotné nouzi. V lokalitách se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů nově příchozí nemají nárok na doplatek na bydlení, což je sociální dávka, kterou jen v Kladně pobírá zhruba 760 žadatelů.
S novelou ale nesouhlasí dvě desítky senátorů, kteří žádají Ústavní soud, aby byla zrušena (o návrhu senátorů zde). Dvaadvacet měst, jež na svém území zónu vyhlásila, chce proti stížnosti senátorů bojovat společně. Tzv. Kladenské memorandum má ústavní soudce přesvědčit o její potřebnosti. Zatím jej podepsalo sedmnáct obcí, zbývajících pět se k tomu chystá.
„Nemůžeme neustále sedět s rukama v klíně. Příliv problémových obyvatel je opravdu velký. Od roku 2013 jich k nám do Kladna přišlo převážně ze severních Čech tři a půl tisíce. V důsledku toho následně odchází lidé, kteří zde žili dlouhodobě,“ přibližuje situaci primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) a dodává, že důsledkem je celá řada problémů jako zvýšená kriminalita nebo nerespektování základních pravidel života ve městě.
Kladenské memorandum„S ohledem na právní stav v oblasti státní pomoci v hmotné nouzi se níže uvedení partneři dohodli na koordinovaném postupu spočívajícím ve sdílení informací a jednotném postoji v oblasti sociálního vyloučení. Signatáři prohlašují, že stávající systém sociálních dávek v oblasti podpory bydlení pro osoby v hmotné nouzi je neefektivní, demotivující, až nemravný. Zároveň tento neutěšený stav neřeší příčiny sociálního vyloučení. Při uvědomění si ústavních práv a povinností občanů České republiky a nižších územně-správních celků při nalézání, ochraně a konstituci veřejného zájmu přistupují níže uvedená statutární města, městské části nebo obvody, města, městyse a obce k tomuto memorandu. V jeho přijetí spatřují ochranu oprávněných zájmů a práv svých občanů. Zúčastnění prosazují zachování právních institutů zákona 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi s akcentem na práva municipalit regulovat výplatu doplatku na bydlení prostřednictvím vydávání opatření obecné povahy, jímž se stanoví oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Na základě podaného senátního návrhu u Ústavního soudu na zrušení paragrafu 33d zákona 111/2006 Sb., budou signatáři postupovat společně a jednotně s jednoznačným cílem hájit svá práva na samosprávu, jakož i záležitosti, které jsou v zájmu partnerských obcí a jejich občanů. Jako další cíl si stanovují prosazování společných zájmů v oblasti takzvaného sociálního bydlení při zohlednění poznatků, sdílení zkušeností s orgány veřejné správy a zohlednění zvýšené míry patologických jevů na území signatářů.“ Signatáři: Kladno, Ústí nad Labem, Brozany nad Ohří, Cheb, Kadaň, Libušín, Klášterec nad Ohří, Trmice, městská část Ostrava-Vítkovice, Janovice nad Úhlavou, Bílina, Postoloprty, Most, Slaný, Přerov, Jirkov, Aš, Duchcov, Litvínov, Slaný, Sokolov, Varnsdorf
|
„Po vyhlášení zóny se nám podařilo zabránit dalšímu stěhování těchto lidí k nám do města a také u nás klesla kriminalita,“ pochvaluje si primátor Volf.
Život v obci upadá
Také starosta Libušína Vladimír Eichler, který už memorandum podepsal, si stojí za tím, že obce se jiným způsobem bránit nemohou.
„My zatím máme podanou pouze žádost o vyhlášení takové lokality. U nás v obci půjde konkrétně o jeden objekt, který před pár lety koupil místní podnikatel a zřídil tam levné ubytování. Aktuálně tu žije asi sto osmdesát osob, které dělají jen problémy a kvůli nimž život v obci velmi upadá,“ říká Eichler, podle něhož už kvůli tomu ztratila prestiž i místní škola.
„Velká část našich dětí jezdí raději do školy do Kladna a zdejší základku navštěvují především potomci nepřizpůsobivých občanů, což se samozřejmě podepisuje na výuce,“ konstatuje starosta a dodává, že dům, v němž tito lidé žijí, je ostudou Libušína.
„Všude okolo se válí odpadky, a to i přesto, že jsme sem umístili osm velkých kontejnerů,“ zlobí se Eichler a doplňuje, že město chtělo objekt od současného majitele dokonce odkoupit. „Je to sice ruina, ale chtěli jsme ji koupit. S majitelem jsme se ale nakonec nedohodli, jelikož požadoval nehoráznou sumu,“ objasňuje starosta.
Roman Matoušek z Agentury pro sociální začleňování, která funguje při Úřadu vlády ČR, obce chápe, nicméně zmiňovaná novela podle něj není řešením.
„Už od začátku jsme upozorňovali na to, že problémy se sociálně vyloučenými lokalitami nevyřeší. Nenabízí řešení sociálního vyloučení, tedy nedostatek sociálního bydlení nebo špatné vzdělávání těchto lidí,“ upozorňuje Matoušek a dodává, že problémy může zákon pouze přesunout jinam a prohloubit.
