Sobotní celodenní akci odstartoval test vrat na Čertovce, která by se jako první uzavřela i v případě reálných povodní. Součástí cvičení byla dále stavba mobilních zábran. Kromě Malé Strany a Kampy se akce týkala také Smíchova, Výtoně a Podolí.
Fotogalerie |
„Povodeň je nejčastěji se vyskytující mimořádnou událostí v oblasti krizového řízení na území hlavního města. Proto je potřeba prověřit činnost všech složek a funkčnost a dostatečnost techniky,“uvedl primátor Zdeněk Hřib.
Cílem cvičení je vyzkoušet správnou montáž a demontáž protipovodňových prvků, zkontrolovat stav jejich stálých částí a odhalit všechny závady.
Tento rok podle Hřiba cvičení žádné závažné závady neodhalilo.
Zúčastnilo se ho na 300 členů bezpečnostních složek. „Testujeme, jak rychle jsme schopni postavit protipovodňové zábrany, jak je výkonná naše technika, jak fungují jednotlivé složky Integrovaného záchranného systému, jak při této mimořádné události zvládáme komunikaci, nejen mezi sebou, ale i s veřejností,“ vysvětlil náměstek primátora pro oblast bezpečnosti Petr Hlubček.
Praha má 19,6 kilometrů protipovodňové ochrany, což zahrnuje mobilní i pevné zábrany. Délka mobilních zábran je téměř sedm kilometrů, při letošním cvičení postavili účastníci celkem necelý kilometr z nich.
Ocelová vrata jsou u vyústění kanálu Čertovka do Vltavy nainstalována od roku 2005 a zavírají se už v případě vyhlášení prvního povodňového stavu ze tří. Kampa je totiž nízko. Před uzavřením vrat o váze 45 tun je nutné, aby kolejnice na dně vyčistili potápěči. Poté se na vratech ještě staví mobilní hrazení.
Cvičení město organizuje každoročně zpravidla na podzim, kdy je nízké riziko povodní a ještě není tak chladno. Kromě stavby mobilních zábran městští zaměstnanci prověřují pevné součásti protipovodňové ochrany jako železobetonové stěny a valy. „Kdybychom stavěli všechny povodňové zábrany, tak bychom potřebovali přibližně 700 lidí,“ uvedl radní Petr Hlubuček (STAN), do jehož kompetencí protipovodňová ochrana metropole spadá.
Kudy se nedostanou auta, kola nebo chodci
|
Podle Martina Štěpánka, který se na magistrátu o protipovodňovou ochranu stará, se mobilní zábrany v metropoli staví do výšky od 0,6 do šesti metrů. Na Kampě a Malé straně podle něj činí výška 3,5 metru, což je projektováno na povodně z roku 2002 s rezervou.
Kromě zaměstnanců magistrátu a přilehlých městských částí se do cvičení zapojili zaměstnanci městské firmy Správa služeb hlavního města, která se o zábrany stará, strážníci, profesionální i dobrovolní hasiči, příslušníci aktivních záloh nebo policisté. Dorazili i zástupci Povodí Vltavy, Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) a Pražské vodohospodářské společnosti (PVS). S vodohospodáři je nutné spolupracovat kvůli prověření funkčnosti zpětných klapek, které při povodních zabraňují průtoku vody z řeky kanalizací.
Na Smíchově byly zábrany postaveny v úseku od železničního mostu přes Hořejší na Janáčkovo nábřeží. Jejich stavba zabrala asi dvě hodiny. Mobilní zábrany postavilo město i na pravém břehu, a to u podchodů pod tramvajovou tratí v Braníku.
Cvičně byly zábrany vztyčeny také v Praze 1, a to od Hergetovy cihelny k Mánesovu mostu a Strakově akademii. Tam měřily na výšku asi tři metry a jejich stavba trvala sedm hodin.
Ochrana centra města podél Vltavy se začala budovat na konci 90. let. Při povodních v roce 2002 ale voda prosakovala pod některými hrazeními, na dalších místech vůbec nebyla. Voda tehdy zatopila desítku čtvrtí, desítky tisíc lidí byly evakuovány.
Pod vodou skončily stanice metra, část zoologické zahrady a voda poškodila řadu staveb a památek. Záplavy ve městě napáchaly škody zhruba za 27 miliard korun. Další velká povodeň přišla v roce 2013, kdy se z břehů vylily i menší vodní toky jako Botič či Rokytka. Škody tehdy dosáhly 2,2 miliardy korun.
Loni probíhalo protipovodňové cvičení v pražském Karlíně a Libni:
22. září 2018 |
