Obdivujeme harvestory v okolí. Je třeba dělat za sucha a raději s menší technikou. Kola mají pro minimální poškození terénu. Les lze vytěžit tak, že nelze poznat kde těžba probíhala. Čím šetrnější těžba, tím bude dražší.

Je to pak o nízké ceně, zakázkách a výdělku. Kde si sjednáte nejlevnější cenu a určíte šibeniční termíny, je vymalováno.

Měli jsme tady firmu ze Slovenska. Těžká stará technika. Zničené cesty. Zničená i asfaltka. Půl metru bahna na asfaltu. V lese metrové koleje. Normální rabování lesa. Barbaři Slováci. Je to CHKO. Všude kolem cedulky "Lesy ČR" a "CHKO". Koukám do katastru. Ten les jsou normální parcely, co kus, to jiný majitel. Někde Lesy ČR a někde firma ze Slovenska - s.r.o. Ten masakr páchal majitel na vlastním majetku! V CHKO. Slovenská firma vlastní lesy v Česku v CHKO a řešila kůrovce totálním vykácením i zdravého dřeva... Nechápu.

No hlavně že se kříčí po ekologii,ale takovéto zvěrstvo se dopustí všude,kde lesnická loby zaůřaduje.

Skoda, ze nikdo z kritiku tezby a vyvazeni dreva nejde do lesa pracovat a vytahovat drevo koni.

Podlevreakci to musi byt suprova prace. Pohyb v lese, prace s koni a jeste mzda. Navic hub nepocitatelne a klid. Zadny stres v lancelari, v MHD ci v aute v zacpach.

Nechapu, ze takovou snovou praci nikdo nebere, ale umi radit, jak se drevo z lesa ma vytahat.

Takhle

Národní park na baterky. Místo kontroly dělá mrtvého brouka a potom když je vše zdevastováno, začíná konat!

Na vině jsou všichni. Bydlím tady celý život, naše rodina již skoro 400 let a vidím to tam denně, a to již roky, co se tam děje, ale i jinde v horní části Šumavy. Vím přesně o každém kuse lesa, co tam je, a co se tam děje, běhám tam, jezdím na kole, chodím na houby nebo jen tak. Jsme tu doma a nelíbí se nám to !

Na jedné straně je poptávka - proč se prodává tolik dřeva v kulatině, a z toho většina na vývoz do DE ? Proč zde neexistuje nějaká regulace vývozu kulatiny do zahraničí z NP a CHKO. Následně se kácí masově a zbytečně. A zde konkrétně Město Kašperské hory z toho má velký finanční profit. Lesy kolem Losenice, pod Zhůřím, byly tak ještě před 3 - 4 roky zcela v pořádku. Mírný nálet kůrovce, a malé polomy. Byly to ukázkové, velmi zachovalé lesy.

Ale z okolních izolovaných bezzásahových zón se tam zcela zbytečně a masově rozšířil kůrovec, a to zejména od Vydry - Otavy, a od Zhůřské slati. Nejprve na Výhledy a pak kolem Bílého, Pěnivého potoka a Losenice. Vše jsou hospodářské lesy, vysázené lidmi koncem 19. století. Kdyby tam NP a CHKO včas hospodařil a konal, a to prostě kácel - bez harvestorů, cíleně a izolované místa, a zároveň konečně sázel smíšený les, což ani jedno z toho celé roky nedělá, tak by se kůrocec nemusel tak masově šířit do jiných, jinak zcela zdravých lesů. Navíc toto je velmi mokrá oblast, s nadbytkem vláhy. Na druhé straně jsou zde nevhodné metody těžby a potřeby tvorby zisku do městských pokladen. Navíc Kašperskohorské lesy to upřimně řečeno nemají moc pod kontrolou, opravdu to dělají minimálně zvláštně, a to hůř ve všech směrech, a toto co článek kritizuje je opravdová perla, jak nekontrolují práci najatých firem na těžbu - nebo to je horší, je jim podle mě jedno. Důvodem může být i to, že letos tam kůrovec graduje rekordně, to tam ještě nikdy nebylo. Asi si s tím neví rady. Je to tam opravdová katastrofa. Naproti tomu tam, kde hospodaří Lesy České republiky, najdete pořádek a organizaci a promyšlenou obnovu lesa, smíšeného lesa, který má b

Zrovna jsem našel názor, že šíření kůrovce jsou bludy. Brouk nemá potřebu migrovat. On je v tom lese přítomný pořád. Přemnoží se dík vzniku vhodných podmínek. Počasí, sucho. Údajně se bezzásahové zóny na Šumavě zřizují záměrně tak, aby je obklopoval hospodářský les, který se průběžně těží a kde se kůrovcové dřevo likviduje. Ukazovat na někoho, že může za šíření kůrovce, je pak dost falešné. Prostě nastaly v Česku podmínky pro masovou expanzi jeho populace.

Najaté firmy, čo tam ťažia predsa nepracujú na svojom, tak im to je jedno.

Oni potrebujú čo najrýchlejšie vyťažiť a ísť ďalej.

Nemajú žiadnu úctu ani strach z pokút, či zákazu činnosti.

Metr hluboké rygoly od harvestorů a splavená půdu až na mateční horninu se nachází i mezi Černým a Čertovým jezerem, v oblasti s cedudemi zakazujícími vstup z důvodu ochrany velmi cenné přírody.

Tyto poznatky zřejmě máte z cesty vláčkem k Černému jezeru.

V Německu to překvapivě vše funguje. Přejde člověk hranice a najednou jiný svět a všude bordel.

Pane, to začíná Divoký Východ se vším co k tomu patří...

Ani přečipování mozků tu nepomůže!

Tohle bohužel je na Šumavě naprosto běžný postup. Jsou místa kde se po cestách nedá vůbec chodit, protože vypadají takto. Nejhorší škůdce na Šumavě není kůrovec (ostatně ten aspoň do přírody patří), ale tihle bezohlední těžaři. Přidejte si k tomu ještě stromy orvané od strojů a kmenů které naprosto bezohledně tahají z lesa. Docela by mě zajímalo jaký duševní gigant může tohle provést.

Hlavně že normální turista se tam nesmí ani uprdnout.

"Jsou místa kde se po cestách nedá vůbec chodit" - to proto, že ty cesty nejsou primárně k chození, ale pro potřeby lesních hospodářů.

Národní park evidentně zanedbal své povinnosti, objednavatel služeb je každopádně porušil, zhotovitel se dopustil kriminálního činu, ale není-li žalobce, není soudce. Lidem je dnes fuk, jestli jim naproti vraždí souseda, natož aby se starali o nějakou tu zbytečnou přírodu.