Seniorce hrozil za ublížení na zdraví z nedbalosti až čtyřletý trest. Nakonec vyvázla s podmínkou.
„Dvouletý trest je podmínečně odložen na zkušební dobu dvou let,“ uvedla soudkyně Lenka Prýcová v nepravomocném rozsudku.
Pokud nabude právní moci, obžalovaná bude muset na čtyři roky odevzdat řidičák a poškozeným nahradit nemajetkovou újmu ve výši sedmi milionů korun.
Nehoda se stala předloni v červenci asi 370 metrů za kruhovým objezdem za Zručí, seniorka jela z chaty domů do Plzně. Podle spisu přejela částečně do protisměru těsně před tím, než se míjela s protijedoucí fabií. Auta se střetla zpětnými zrcátky.
Řidič fabie pak strhl řízení doprava a následoval náraz do svodidel, od kterých se jeho auto odrazilo zpátky na vozovku. Vzápětí následoval čelní střet s malým nissanem, který jel s odstupem za autem obžalované. Právě v nissanu jela čtyřiačtyřicetiletá žena, která byla po srážce těžce zraněná a lékaři jí museli v nemocnici amputovat nohu.
Seniorka od počátku odmítá odpovědnost za způsobení nehody. „Nevím, proč se to stalo. Někdo jel proti mně a maloučko mně škrtl zrcátko. Bylo slyšet, jak to trošku škrtlo, zrcátko se ani nepohnulo. Zanadávala jsem, a jela jsem dál. Vždyť se nic nestalo. Kdybych viděla, že se něco stalo, zastavila bych. Proboha, celý život jsem pomáhala jako zdravotní sestra,“ řekla žena, kterou po nehodě našli policisté.
„Dali mi dýchnout a řekli mi, že se asi na mě někdo snaží hodit nějakou nehodu. To bylo všechno. Pak mi zavolali, že mám přijet na místo, kde se to stalo. Tam jsem uviděla tu hrůzu,“ uvedla u soudu obžalovaná, která má řidičák od roku 1958.
Kdybych viděla, že se něco stalo, zastavila bych
Připustila, že tehdy nejela úplně u pravého okraje silnice, že jela blíže středu silnice. Středová čára v těch místech nebyla na silnici namalovaná.
„Já jsem určitě nevybočila, určitě jsem nevjela do protisměru. Bála jsem se být na kraji, aby se to se mnou neulomilo, byl tam pankejt. Jestli jsme jela já víc ve středu, a to auto proti mně taky, to já nevím. Možná se řidič proti mně něčeho lekl,“ vysvětlovala žena.
Rozhodující byl pro soud posudek znalce objasňujícího děj dopravních nehod. Podle něj se karambol nemohl odehrát na silnici široké 5,4 metru tak, jak to popisovala souzená žena.
V protijedoucí fabii se tehdy vracel lékař z noční služby. Uvedl, že když se blížil ke svodidlům, které měl po pravé straně, náhle před ním začalo protijedoucí auto přejíždět do protisměru.
„Mohl jsem jet tak osmdesátkou. Vyjel jsem ze zatáčky a viděl auto v protisměru. Snažil jsem se držet vpravo. To auto ale začalo najíždět proti mně, bylo už velice blízko. Dostalo se tak polovinou do mého pruhu. Stočil jsem volant doprava, ale už jsem nedokázal zabránit střetu levými zpětnými zrcátky. Pak moje auto narazilo do začínajících svodidel, bylo odhozeno do protisměru a následoval čelní střet s dalším autem. Neměl jsem vážnější zranění, vystoupil jsem z auta a šel jsem zjistit, jak jsou na tom lidé ve druhém autě. Auto leželo na boku, ale nemohl jsem se k nim dostat. Viděl jsem, že jsou oba naživu a volal záchrannou službu,“ uvedl svědek.
