Železnou oponu chránila linie tajných bunkrů, některé se skrývají dodnes

Seriál   5:02aktualizováno  5:02
V okolí šumavské Železné Rudy se nacházejí desítky malých bunkrů. Armáda je stavěla poblíž železné opony na hranici s tehdejším západním Německem. Podle místních je řada betonových úkrytů stále schovaná a vyskytovat se mohou kdekoli.

Když půjdete v okolí šumavské Železné Rudy na houby, s velkou pravděpodobností narazíte na některý z desítek malých bunkrů, které v 50. až 80. letech minulého století budovala armáda poblíž železné opony na hranici s tehdejším západním Německem.

Podle místních je více než jisté, že desítky tajně budovaných úkrytů jsou ještě zakryté rostoucí trávou na loukách, jehličím nebo kamením, a čekají na své objevení.

Na kopci nad Železnou Rudou je hotel Belveder, který za socialismu sloužil plzeňským škodovákům jako rekreační středisko. Přímo u silnice, která vede z centra městečka na kopec, jsou hned dva malé bunkry, které patřily desítky let mezi přísně utajované objekty.

První je v ostré zatáčce proti poslednímu domu. Rekreanti kolem něj prošli za socialismu nesčíslněkrát. Nikdo neměl tušení, že nenápadný vchod do běžného sklípku vyhrabaného ve svahu přes silnici naproti domku je ve skutečnosti malým kulometným hnízdem.

Bunkry na Železnorudsku

Průvodcem je nám železnorudský starosta Michal Šnebergr. U otevřených tlakových dveří chodby se zahne doleva a prudce klesá. Stačí opatrně sejít několik schodů. Musíte mít skloněnou hlavu, protože strop je tu velice nízký.

Následuje malá místnost natřená bíle. Jsou vidět spáry mezi jednotlivými betonovými profily, ze kterých je úkryt vybudovaný. Na konci místnosti připomínající menší kobku, kde většina lidí musí kvůli nízkému stropu sklonit hlavu, je kousek pod stropem štěrbina. I když zvenku se před ní zelená tráva, je skrz ní vidět na silnici i dolů do údolí. Tady kdyby kulometčík zahájil palbu, málokdy by minul cíl.

I když armáda budovala tyhle malé bunkry tajně, podle starosty Šnebergra o nich místní věděli.

„Dříve jsem dělal u statků a vídávali jsme, jak někde stojí vojenské auto a kluci tam kopali. Tyhle bunkry se budovaly hlavně v noci. Vykopala se zemina, z betonových profilů se seskládaly a zasypaly. Tehdy neexistovalo zaměření pomocí GPS, do map se zakreslovaly třeba odkrokováním,“ popsal Šnebergr.

Druhý bunkr je na druhé straně silnice, asi sto metrů od prvního. Ten je větší, mohl sloužit i jako úkryt pro několik vojáků. Běžně větší bunkry měly několikeré kovové tlakové dveře.

Vojáci v nich měli připravené kanystry na vodu, ruční čerpadlo pro případ, že by do objektu prosakovala voda, lopaty, krumpáče, petrolejky na svícení.

Vzduch proudil skrz rouru se štěrkem, který zároveň tlumil případný hluk. Když železnorudští před lety objevovali bunkry, z nichž část je přístupná veřejnosti, nacházeli tam i zabudované lafety, na které stačilo usadit kulomet a bunkr mohl sloužit původnímu účelu.

Zmíněné dva bunkry jsou součástí unikátní naučné stezky Utajená obrana železné opony, kterou před pár lety otevřeli v Železné Rudě.

První červená trasa se sedmi zastávkami vede v části Šumavy, která byla i za socialismu veřejnosti přístupná. Je pojmenovaná Belveder. Jeden z úkrytů pro skupinu zhruba osmi vojáků je jen pár metrů od obnovené křížové cesty.

Druhá trasa nazvaná Debrník vede bývalým hraničním a zakázaným pásmem u hranice s Německem. Její součástí jsou navíc protitankové a protipěchotní překážky používané v systému poválečného opevnění, detailně vysvětluje úlohu pohraniční stráže i způsob střežení samotné hranice.

Bunkry na dvanácti zastávkách jsou volně přístupné, cesta končí u bývalého hraničního přechodu Železná Ruda-Bayerische Eisenstein v Alžbětíně.

Utajená obrana železné opony v Železné Rudě

Volně přístupné naučné stezky

  • trasa Belveder - značená červeně. Výchozím bodem je křižovatka u městského úřadu nedaleko kostela. První kroky vedou po silničce do kopce směrem na Belveder. Má sedm zastávek s osmi naučnými tabulemi, zpřístupněno je na ní šest podzemních objektů. Její konec je u železniční stanice Železná Ruda město. Necelé dva kilometry dlouhá trasa je vhodná pro pěší.
  • trasa Debrník - značená zeleně. Vede hraničním a zakázaným pásmem, které bylo do konce roku 1989 pro běžné občany zcela nepřístupné. Její součástí je 12 informačních tabulí. Nabízí prohlídku několika objektů poválečného opevnění, je sondou do historie armády a pohraniční stráže na západní hranici. Výchozí bod je stejná křižovatka, jako u trasy Belveder. První stovky metrů jsou ale na opačnou stranu, směrem k hranici s Německem, končí u bývalého hraničního přechodu. Je dlouhá necelých pět kilometrů a vhodná pro pěší i cyklisty, vede jen po zpevněných cestách.

Informační materiály s mapkami lze získat v železnorudském infocentru.

Kdo bude chtít donedávna utajované úkryty prozkoumat, neobejde se bez baterek nebo mobilních telefonů. V průchodech u tlakových dveří jsou vysoké prahy kvůli tomu, aby dveře pevně dosedly na betonové profily a dobře těsnily. Mnohdy se chodby i dvakrát lámou do pravého úhlu a do většiny podzemní stavby se nedostane denní světlo.

Proč armáda budovala stovky a tisíce malých bunkrů a střílen u hranic s Německem? Podle historiků to byla hlavně ideologická válka. Strašení nepřítelem, všudypřítomný stres z možného konfliktu.

Němci se obávali napadení z Československa, na československé straně se připravovali na napadení ze zahraničí, ale i na možnost zaútočení na Německo. Proto československá armáda budovala velké i malé skrýše v několika liniích za sebou.

Navíc některé malé bunkry byly budované i tak, aby v nich schované vojáky neobjevila případná zahraniční armáda postupující do československého vnitrozemí. Kdyby je přešla, vojáci z bunkrů mohli zahájit palbu do týlu.

Starosta Šnebergr potvrdil, že bunkry mohou být v pásu několika kilometrů od hranice s Německem skutečně kdekoli. Skrýš může být pod malou vyvýšeninou někde v louce, může být maskovaná hromadou kamenů porostlých mechem, ve zbořeništi bývalé nadzemní budovy nebo mezi vzrostlými stromy, které jsou ale mladší, než ty v jejich okolí.

„Když jsme v centru města nedávno stavěli kruhovou křižovatku, bunkr stavbaři vykopali i tam,“ podotkl starosta Šnebergr.

Autor:

Soupeři v boji o Senát na Chrudimsku odhodili rukavice

Daniel Herman v pražském volebním štábu KDU-ČSL. (6. října 2018)

Zatímco před druhým kolem senátních voleb na Svitavsku o sobě kandidáti ODS Michal Kortyš a ČSSD...

Ve sklípcích jako z Hobita se před vínem skladovala řepa a brambory

Vrbické sklípky vypadají jako z románů od Tolkiena.

VIDEO Seriál Ne nadarmo se jihomoravské obci Vrbice nedaleko Břeclavi přezdívá Hobitín. Návštěvníkům malebné...

Poštovní štola nabízí výlet do dob dávných horníků, kovy dobývali i ohněm

V Poštovní štole je k vidění i replika původního dřevěného důlního zařízení, v...

VIDEO Seriál Díky množství drahých a barevných kovů se hora Příčná nad Zlatými Horami na Jesenicku stala jedním...

V podzemí přehrady, kterou vybudoval Baťa, je nebývale sucho

Hrázný Rudolf Huml zná podzemní prostory přehrady jako málokdo, chodbu prochází...

VIDEO Seriál Rozsáhlou vodní plochu, která se táhne údolím mezi Zlínem a Fryštákem, nelze minout. Protíná ji...

Obyvatelé skalních domků ve Zderazi zavěšovali děti pod strop nad zvířata

Skalní obydlí ve Zderazi na Chrudimsku. (12.7.2018)

VIDEO Seriál Kdysi nenápadná vesnička Zderaz na Chrudimsku nedaleko Toulovcových Maštalí se stává čím dál...

Plazení po zádech i po břiše. Jeskyně Ledečského krasu nejsou pro turisty

Hlavní chodbou jeskyně Pod Šeptouchovem je natažené vodovodní potrubí. Z...

VIDEO Seriál Když se řekne Moravský kras, asi každý si vybaví Macochu a jeskyně severně od Brna. Podobně je to s...

Pod bazilikou ve Frýdku-Místku leží mumie poutníků. Utopili se v Ostravici

Poutníci sice v roce 1750 do frýdecko-místecké baziliky nedošli, ale jejich...

VIDEO Seriál Po vstupu do monumentální baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku sejdete pár schodů a...

Nejčtenější

Umlátit vás lopatou, píší lidé ženě, která vyhrála soud nad Babišem

Demonstrantka Jana Filipová, která žaluje premiéra Babiše za výrok, že...

Nadávkám a výhrůžkám čelí Jana Filipová z Domažlicka, která nedávno uspěla se žalobou na Andreje Babiše. Vadí jí...

Kupa gólů i bitek. Sparta na úvod přetlačila Plzeň v prodloužení

Útočník Sparty Michal Řepík překonává Dominika Frodla v brance Plzně.

Divácky atraktivnější start sezony 2019/20 si nemohla hokejová Tipsport extraliga snad ani přát. Předehrávka 1. kola...

KOMENTÁŘ: Cesta proti hokejovému času. Takhle ne! mělo znít rázněji

Bitka mezi plzeňským Michalem Houdkem a sparťanským Janem Piskáčkem.

Žádná zákopová válka. Žádné opatrné couvání. Naopak! Byla to pozoruhodná podívaná. Klidně mohlo padnout víc než třináct...

Strojaři se při majálesu strefovali do soudruhů, univerzita je vyloučila

Areál Západočeské univerzity v Plzni

Jedna z velkých změn, kterou přinesl listopad 1989 pro školství v Plzeňském kraji, bylo založení Západočeské univerzity...

Nemáme moc rozdílových hráčů v extralize ani v NHL, říká Vlasák

Tomáš Vlasák (vpravo) se vrátil do Plzně, aby se stal sportovním ředitelem HC...

Ač nemají tolik peněz, tak patří z dlouhodobého hlediska do extraligové špičky. Sportovní manažer Tomáš Vlasák vypráví,...

Další z rubriky

VIDEO: Kolonie tučňáků v plzeňské zoo se rozrostla o sedm mláďat

Kolonie tučňáků Humboldtových v plzeňské zoo se rozrostla o nová mláďata. (12....

Tučňákům Humboldtovým se v plzeňské zoologické zahradě daří. Během jarního hnízdění se vylíhlo sedm mláďat a zoo je teď...

Vůz se při předjíždění střetl s motorkou, v nemocnicích skončilo šest lidí

Po nehodě osobního vozidla s motorkou na Domažlicku skončilo v nemocnicích šest...

Osobní auto a motorka se v poledne čelně srazily na Domažlicku. Podle policistů se nehoda stala, když šofér předjížděl...

Oprava Slovanské třídy v Plzni se chýlí ke konci, volná bude od prosince

Opravy Slovanské třídy v Plzni, jedné z nejfrekventovanějších silnic ve městě,...

Půl roku je kvůli rozsáhlým opravám rozkopaná Slovanská třída v Plzni. Od pondělí navíc začne další uzavírka od...

Najdete na iDNES.cz