Je to bezprecedentní případ. Podnikatel Jan Harangozzo se stal téměř synonymem pro kauzu rychlostudentů západočeské univerzity. Pětiletý magisterský obor absolvoval za deset týdnů.
Když mu ZČU titul zrušila, bránil se u soudu žalobou. Krajský soud v Plzni mu sice dal za pravdu (psali jsme zde), po kasační stížnosti univerzity však tento týden Nejvyšší správní soud případ vrátil k nižší instanci.
„Vítám toto vítězství,“ netajil se František Korbel, který pro ZČU podklady pro rušení diplomů připravoval. Připomíná, že diplomy se rušily opravdu jen v těch případech, u nichž bylo naprosto jasné, že byly vydány podvodem. O diplom tak přišlo pouze deset absolventů, dvěma z nich byly zrušeny dva diplomy.
Krajský soud v Plzni se zabýval také studiem Luďka Hosmana, bývalého šéfa městských strážníků v Plzni. Stejně jako u Harangozza rozhodl, že diplom zrušit nelze, Nejvyšší správní soud (NSS) však verdikt v tomto případě potvrdil.
„Trochu mě to překvapilo, spíš jsem očekával, že NSS bude rozhodovat o věcech stejně, neboť právní situace je stejná,“ přiznává Korbel. Je si však vědom, že se případy liší ve „skutkových okolnostech“.
Zatímco u Luďka Hosmana byl hlavní problém v opsání závěrečné bakalářské práce po jinak běžném studiu, u Jana Harangozza šlo o podvodné obejití celého magisterského studia.
NSS souhlasí s univerzitou v tom, že vysokoškolský diplom má povahu osvědčení. „Diplom lze zrušit postupem podle správního řádu. Předpokladem pro jeho zrušení ovšem je, že byl vydán v rozporu s vysokoškolským či jiným zákonem, tedy za situace, kdy nebyly splněny podmínky pro jeho vydání,“ stojí mimo jiné v odůvodnění verdiktů.
Takovými okolnostmi může být například to, že dotyčná osoba vůbec nebyla studentem školy, nesplnila studijní povinnosti nebo nevykonala závěrečnou zkoušku.
Podle soudců NSS se nic takového u Luďka Hosmana neprokázalo. U Jana Harangozza se však rozhodnutí ZČU o zrušení vysokoškolského diplomu o taková zjištění opírá.
„Potvrdilo se, že diplom je osvědčení a lze na něj aplikovat postup zrušení osvědčení dle správního řádu. Pro podrobnější komentář se nejprve potřebujeme seznámit s kompletním odůvodněním rozsudku, proto počkáme, až nám bude písemně doručen,“ říká k závěrům NSS mluvčí univerzity Kamila Kolářová.
Zopakovala, že k rušení diplomů se přistoupilo pouze v těch nejzávažnějších případech, kdy studenti absolvovali například za extrémně krátkou dobu, měli řadu nesplněných studijních povinností, chyběla jejich závěrečná práce či kvůli plagiátorství.
Z těchto deseti lidí se proti postupu univerzity bránili soudní cestou tři, podle Kolářové byla poslední žaloba podána příliš pozdě a soud ji odmítl.
Rozhodnuto by mohlo být do konce roku
NSS musí nyní do třiceti dnů od rozhodnutí doručit ZČU kompletní odůvodnění. Zatímco u Luďka Hosmana už je verdikt definitivní, případ Jana Harangozza v dohledné době opět otevře Krajský soud v Plzni.
„Krajský soud je vázán názorem Nejvyššího správního soudu. Pokud ten jeho rozsudek zrušil, musel mít určité vady,“ říká k tomu Korbel a dodává, že krajský soud, který bude zasedat ve stejném složení jako při prvním rozsudku, bude muset pokyny NSS respektovat. Očekává, že rozhodnuto by mohlo být nejpozději do konce letošního roku.
Aféra s rychlostudenty propukla na plzeňské právnické fakultě na podzim 2009. „Já bych byl rád, aby to už jednou provždy skončilo,“ říká děkan fakulty Jan Pauly a nechce komentovat ani nynější verdikty NSS. „Ať rozhodne soud, od toho tyto mechanismy máme.“
Zdůrazňuje, že právnickou fakultu se podařilo během posledních let stabilizovat, akreditované má všechny původní obory a nově navíc získala i navazující magisterský obor Veřejná správa. Ke změně dojde také v oblasti rušení diplomů, to by mělo být v budoucnu snazší.
