Na hřbitově v anglickém Chichesteru má válečný pilot Vilém Nosek pocházející z Líní u Plzně bílý kamenný náhrobek s dvouocasým lvem. Zemřel 11. června 1944 při návratu z hlídkového letu nad Normandií, v mlze narazil do kopce.
V rodné obci ho připomíná deska vedle pomníku obětem druhé světové války. Ve středu 30. ledna to bylo 103 let od jeho narození.
Letadla byla největší láskou a také osudem mladého muže. Byl uznávaným leteckým mechanikem, který si v Anglii nakonec prosadil, že bude létat.
Z jeho letecké karty zveřejněné nedávno Vojenským historickým ústavem vyplývá, že se rodákovi z Plzeňska jeho sen splnil 11. června 1943. Po výcviku v Kanadě mu byl udělen letecký odznak a stal se pilotem Královského letectva (RAF).
Na den přesně o rok později vyhasl jeho život v troskách stíhačky spitfire z 312. perutě RAF, když se vracel z operačního letu nad Normandií. Bylo to pouhých pět dnů po vylodění Spojenců.
Vilém Nosek. Civilním povoláním písmomalíř s vystudovanými čtyřmi třídami měšťanské a čtyřmi pokračovací školy. Svobodný. Bez vyznání. Slovem a písmem částečně ovládá anglický jazyk.
To jsou některé z údajů, které jsou ručně dopsané do letecké karty Viléma Noska. Do karty leteckého mechanika a válečného pilota, jehož jméno nebylo veřejnosti příliš známé.
Pilot RAF Vilém Nosek |
Historici by měli mít k dipozici letecké karty asi 2 500 pilotů, kteří v zahraničí bojovali proti fašistům. V archivu jich je ale o tisícovku méně. Historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu vysvětlil, že se pilotům karty nezakládaly okamžitě, ale až se zpožděním, možná až po válce.
Všechny dostupné letecké karty loni historický ústav zdigitalizoval a zpřístupnil na svých stránkách. Zajímavostí je, že jen na málokteré je fotografie pilota.
Rajlich odhaduje, že fotka je asi na každé desáté kartě. Přitom pro badatele mají údaje zapsané na obou stranách speciálních listů obrovskou hodnotu. Detailně mapují jejich povyšování, to, jakými armádami prošli, kde sloužili a jaký výcvik podstoupili.
U Viléma Noska první záznam na kartě připomíná poddůstojnickou školu v pražských Kbelích, kde podstoupil i kurz pro letecké mechaniky. Do Prahy už přišel se zkušenostmi z létání, pravděpodobně mezi roky 1935 až 1937 byl členem Západočeského aeroklubu.
Těsně před začátkem druhé světové války opustil Československo. První zahraniční zápis na jeho kartě je z Francie.
„Druhého srpna 1939 přišel v hodnosti desátníka československé armády do Francie z Polska. Vyčkával na vyřízení žádosti vstupu do cizinecké legie. Dne 25. srpna 1939 vstoupil do cizinecké legie jako soldat,“ má zapsáno Nosek v kartě.
V září téhož roku byl přemístěn jako mechanik do Chatres, v říjnu byl povýšen do hodnosti četaře. V prosinci 1939 následovalo přidělení k polní frontové jednotce. V červnu 1940 byl přesunut do Alžíru, po měsíci se vrátil z Afriky zpět do Evropy a v srpnu vstupuje v Cardiffu na výsostné území Velké Británie. Uznávaný letecký mechanik Nosek byl u vznikající 312. perutě.
Cestu přes francouzskou cizineckou legii do Anglie zvolilo asi 500 československých pilotů. „Vstup do ní podepsali, ale jen asi stovka z nich byla odeslaná do severní Afriky,“ vysvětlil Jiří Rajlich.
Vilém Nosek byl piloty i nadřízenými uznávaný mechanik. Jenže on chtěl do vzduchu. Chtěl létat. Toužil se utkat s nepřítelem ve vzduchu. Ale jeho nadřízení nechtěli o přeškolení Noska na pilota ani slyšet.
Historici zmiňují, jaké vysvětlení slyšel Vilém Nosek při žádosti o zařazení do pilotního kursu v Anglii nejčastěji: Piloty vycvičíme snáze, než tak dobré mechaniky, jako jste vy. Žádosti nevyhovujeme!
V červenci 1941 byl vyznamenaný československou medailí za chrabrost. Jenže jeho to táhlo do vzduchu. Že se Noskovi vytrvalost v přesvědčování nadřízených vyplatila, potvrzuje letecká karta.
Datum: 29. 12. 1942 Přemístěn k 31. EFTS Canada. Byl poslán k pilotnímu výcviku do Kanady. Konečně létá. 22. února 1943 následuje v Kanadě přesun k další jednotce. Dnem naplnění snů je pro rodáka z Líní u Plzně 11. červen 1943. V letecké kartě má rotný Vilém Nosek tohoto dne zapsáno: Udělen let. odznak, zařazen jako pilot.
Vilém Nosek nebyl nikdy v ostrém leteckém souboji
Vrátil se do Anglie. Létá se spitfirem. Podle historiků ale nikdy nebyl v ostrém leteckém souboji. Naposledy se k obloze vydal Vilém Nosek 11. června 1944. Patřil mezi piloty, kteří hlídkovali nad mořem.
Byl šestý den od vylodění Spojenců v Normandii. Ten den byli ve vzduchu velice dlouho. Když dostali rozkaz k návratu, v nádržích jim už nezbývalo mnoho paliva. Zatáhlo se, setmělo, pršelo, byla mlha. Piloti při návratu neviděli, jestli letí ještě nad mořem nebo už nad pevninou.
Kvůli špatné viditelnosti zřejmě nezahlédli letiště, na které je naváděla pozemní kontrola. Zřejmě při pokusu o nalezení místa pro bezpečné přistání narazil Nosek se stíhačkou do kopce Barnes Farm u britského městečka Washington. Zemřel v troskách stroje.
Když před třemi lety v Líních odhalovali Vilému Noskovi novou pamětní desku, starosta Michal Gotthart říkal, že o jejich rodákovi bylo velmi těžké něco zjistit.
„Víme, že se tady narodil, ale o jeho předválečném životě v Líních mnoho informací není. Zemřel hodně mladý, bylo mu teprve 28 let. Nikdo tehdy netušil, že by mohl být významnou osobností, proto ho nikdo nesledoval. Víme ale, jak bojoval, jak zahynul,“ řekl tehdy starosta Gotthart.
Mohou historici o životě Viléma Noska zjistit ještě něco zásadního? Podle Jiřího Rajlicha je naděje, že se mohou objevit ještě historické fotografie.
„Z vojenského života už asi ne. Dá se zkompletovat seznam jeho bojových letů. Ale těch nebylo moc, zahynul příliš mladý. V anglickém archivu jsou dokumenty o výcviku v Kanadě. Měl jsem je v ruce, byly v nich obecné věci. Co vím, při výcviku neměl žádnou havárii, nic tam není zaznamenané,“ podotkl historik Jiří Rajlich k Vilému Noskovi, kterého splnění snu o létání stálo život v boji o svobodu.
