Na regálech a paletách jsou úhledně naskládány stovky balení těstovin, rýže, mouky i cukrovinek. Ve dvou místnostech je úhrnem asi osm tun potravin, částečně také drogerie. Odsud je neziskové organizace odvezou a předají svým klientům.
Potravinová banka v Plzni funguje déle než dva roky, loni dostala na 24 tun potravin. Ty pomohly zhruba patnácti stovkám lidí po celém regionu.
Potravinová banka sídlí v Plzni-Borech, v ulici Politických vězňů, a kvůli zvyšujícím se objemům přijaté potravinové pomoci má pronajaté už dvě místnosti.
„Největší zdroj je pro nás národní potravinová sbírka, loni se v kraji vybralo 11,5 tuny potravin. Tím jsme zásobeni až na půl roku dopředu,“ objasňuje původ potravin předseda banky Daniel Svoboda.
Potřeba jsou i suchary a krekry
Za obrovskou výhodu sbírky považuje, že lidé přispívají rozličnými druhy potravin. Řetězce, které své přebytky zdarma poskytují, darují často velmi podobné suroviny.
„Rádi bychom dostávali například i větší množství masových konzerv,“ říká Jana Sobotová, koordinátorka potravinové banky, a ukazuje v regálech jejich, nepříliš velké, množství. Stejně tak by banka uvítala více trvanlivého pečiva - sucharů či krekrů.
Obchodní řetězce dodávají nejčastěji mouku, rýži, těstoviny, občas také ovocné i zeleninové konzervy, přesnídávky i cukrovinky.
Jednotlivé komodity jsou ve skladu přehledně rozdělené. Podle druhu i podle minimální trvanlivosti.
Plzeňská potravinová banka aktuálně spolupracuje s osmnácti organizacemi, které potraviny rozdávají svým klientům. Ty si vždy po domluvě do skladu na Borech přijedou a naberou si zásobu.
„My si pro potraviny jezdíme většinou jednou za měsíc, nemáme totiž prostory na skladování. Ještě ten den nebo ten následující si klienty pozveme a jídlo jim předáme,“ vysvětluje Marie Mentlová z Poradny pro ženy a dívky ONŽ. Ta je aktuálně největším odběratelem banky, loni přijala 2,5 tuny potravin.
Pracovníci potravinové banky si pro zásoby jezdí sami, většinou na každé místo jednou měsíčně, v případě přebytků podle potřeby. „A k nám přijedou většinou dvě organizace za týden. Když dostaneme něco těsně před datem spotřeby, protočí se tu i čtyři,“ vyčísluje Svoboda.
Potravinová banka kromě základní informace o počtu koncových klientů neví, komu pomáhá. Ani zda organizace podmiňují přidělení potravin splněním určitých podmínek.
„Pomoc rozdělujeme v případě krizové situace, například pokud se klientům zpozdí vyplacení nějaké dávky nebo na žádnou dávku nárok nemají. V takových případech se jim snažíme pomoci překlenout toto nepříznivé období. Nechceme, aby si k nám zvykli chodit každý týden,“ říká Veronika Lukešová z Diecézní charity Plzeň.
Díky potravinové pomoci mají děti každý den oběd
Loni potraviny pomohly 128 klientům, většina z nich dostala potravinový balíček jednorázově.
Nemusí se přitom mnohdy jednat ani o člověka vyloženě ve hmotné nouzi. Balíček s potravinami dostal od charity před několika týdny také Plzeňan, jemuž zemřela družka a on trpěl psychosomatickými problémy.
Poradna pro ženy a dívky ONŽ potravinami podporuje kolem tří desítek rodin nebo jednotlivců, nejmladší ženě je zhruba dvacet let, nejstarší kolem šedesátky. Pro pomoc si chodí opakovaně.
„Ženy ze sociálně slabých rodin díky tomu mohou například dětem každý den uvařit oběd. To považujeme za úspěch,“ osvětluje Mentlová.
Potravinová banka má roční rozpočet 800 tisíc korun, financuje ji město a kraj. Kromě národní potravinové sbírky a obchodních řetězců s bankou nejnověji spolupracuje Fond evropské pomoci nejchudším osobám. Ten podporu může poskytnout i přímo neziskovým organizacím.
