Plzeňská památka vystavěná v polovině šestnáctého století italským architektem Giovanni de Statiou, status získala společně s dalšími třinácti radnicemi. „Historické radniční budovy našich měst jsou zcela specifickou a jedinečnou součástí kulturního dědictví České republiky. Tyto významné městské stavby představují mimořádně cennou pokladnici historických architektonických stylů a přehlídku kvalitních tradičních uměleckých řemesel,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.
„Osobně mám radost, protože plzeňská radnice si statut národní kulturní památky zaslouží. Zároveň je to ale pro nás komplikace, protože o úpravách radnice nově budou rozhodovat krajští památkáři. To může být složitější s ohledem na přímé propojení radnice s císařským domem, který je pro změnu v gesci plzeňských památkářů. Není to ale nic, s čím bychom si neporadili a doufám, že městští a krajští památkáři budou vzájemně odborně spolupracovat,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.
Zámek Poběžovice na Domažlicku patří mezi národní kulturní památky.
Hradu a zámku Poběžovice mezi národní kulturní památky pomohla nejen mimořádná hodnota architektonická, urbanistická a uměleckořemeslná, ale také jejich symbolický význam v rámci dějin Evropy. Areál je spojený s rodem Coudenhove-Kalergi, zejména s všestrannou osobností Richarda Mikuláše hraběte Coudenhove-Kalergi, jenž byl zakladatelem panevropského hnutí, ideového předchůdce Evropské unie.
Národní kulturní památky Plzeňského krajeV Plzeňském kraji se nachází celkem 23 národních kulturních památek. Patří k nim například zámky Kozel, Manětín, Horšovský Týn nebo Červené Poříčí, hrady Švihov, Rabí či Velhartice i kostely v Přešticích nebo Čečovicích. Před zimním přírůstkem byl doposud poslední zapsanou památkou klášter v Pivoni. |
„Díky tomu je náš zámek významný z celoevropského hlediska, znají ho i na západě. Fakt, že tady Richard Coudenhove-Kalergi působil, a dokonce zde zformuloval své základní panevropské teze, měl hlavní vliv na to, že se zámek stal národní kulturní památkou. Za to jsme moc rádi. Stojí za tím velké úsilí,“ uvedl starosta Poběžovic Martin Kopecký.
A dodává: „Nejde jen o zvýšení prestiže, ale také by to mohlo znamenat pravidelnější příjem dotací z ministerstva kultury.“ Peníze se teď památce velice hodí. Pokračuje totiž její náročná rekonstrukce.
„Nejdůležitější jsou záchranné práce na střeše. Ty jsou rozděleny do několika etap. To je zásadní pro to, aby byl objekt bezpečný. Opraveno bylo také monumentální barokní vstupní schodiště,“ sděluje Kopecký. Celkově by bylo na opravu zámku zapotřebí čtvrt miliardy korun. Cílem je postupně prostory zpřístupňovat. První tři místnosti v přízemí by si zájemci měli mít možnost prohlédnout už příští rok.
