Hrad Švihov nechal zbudovat na konci 15. století královský sudí Půta Švihovský, jeden z nejvýznamnějších mužů rodu Rýzmberků. Budovy v centrální dispozici tvořily jádro hradu s paláci, kaplí a schodišťovou věží a uzavíraly tak čtverhranné vnitřní nádvoří. Chráněny byly pásem vnitřních hradeb se čtyřmi nárožními baštami a prvním vodním příkopem.
Druhý pás hradeb, také s vodním příkopem, obkružoval jádro hradu a zesiloval tak možnosti obrany. Tato druhá stavební fáze byla však dokončena až po Půtově smrti na začátku 16. století. Na dostavbě se výrazně podílel i známý pozdně gotický architekt Benedikt Rejt.
Po Půtově smrti zdědili hrad jeho dva synové Václav s Jindřichem. Nepodařilo se jim však panství udržet a museli se postupně svých majetků vzdávat. Hrad Švihov prodali roku 1548 Heraltu Kavkovi z Říčan a ze Štěkně, jehož dva synové se hradu o padesát let později v roce 1598 opět zbavili. Tentokrát byl kupcem Humprecht Černín z Chudenic.
Praktické informaceMěsto Švihov je vzdálený přibližně 30 kilometrů jižně od Plzně. Parkování je možné nedaleko hradu. Dostat se sem dá také vlakem nebo autobusem. Otevírací doba: Prohlídkové okruhy: Hrad – Život na šlechtickém sídle: Plné vstupné je 180 korun. Kuchyně – Plné vstupné je 140 korun. Věž – Od zříceniny k památce: Plné vstupné je 140 korun. Za tajemstvím Popelčina střevíčku – Vstup vyjde na 130 korun. Po vodě kolem hradeb – 100 korun za loďku |
Během 16. století byl hrad částečně renesančně upraven. Dochovalo se například torzo fresek v Červené baště. Unikátem je renesanční strop, který byl do Švihova přenesen ze zámku Dobrovice v 50. letech minulého století.
Minulý rok skončilo jeho rozsáhlé restaurování, které odstartovalo na začátku devadesátých let. „Za největší úspěch považují na hradě Švihov dokončení skoro třicetiletého restaurování renesančního kazetového stropu ze zámku Dobrovice, který je v současné době nainstalovaný v tanečním sále hradu,“ uvedla Markéta Slabová z Národního památkového ústavu.
Stropy v dobrovickém zámku byly sejmuty a uloženy na osm desítek let v sýpce v Bělé pod Bezdězem. Dva z nich se na popud architekta Břetislava Štorma dostaly v padesátých letech 20. století právě na hrad Švihov.
Šlechtický rod Černínů, který byl zhruba 350 let jeho posledním majitelem, objekt nevyužíval k reprezentativním ani obytným účelům, protože měl své hlavní sídlo v nedalekých Chudenicích. Proto se ze Švihova stal hospodářský statek. Taneční sál se změnil v sýpku. Ke svému novému účelu byl přizpůsoben.
Když hrad po druhé světové válce přešel do rukou státu, bylo rozhodnuto o zpřístupnění prostor veřejnosti. Vyvstala potřeba hrad opravit. V tanečním sále byl odstraněn vestavěný strop a okna byla znovu vybourána do původní velikosti. Zároveň se při architektonickém průzkumu zjistilo, že v této síni chybí původní strop. Náhradou se stal právě ten dobrovický.
Při instalaci bylo zachováno 21 kruhových polí. Schéma stropu tvoří systém rovnoramenných řeckých křížů se čtvercovými středy. Na nich jsou vyobrazeny bohaté figurální kompozice. Náměty jsou inspirované historií starověkého Říma.
Festival Hrady CZ na Švihově (30. 7. 2023)
