Pětisetliberní nevybuchlou bombu ze spojeneckého náletu pyrotechnici už při nálezu zbavili všeho nebezpečného. „Jsme asi jediný úřad v zemi, který si jel k pyrotechnikům pro pumu,“ říká s nadsázkou starosta Doubravky Michal Chalupný.
Plášť pumy, které při náletech na Československo používala britská a americká bombardovací letadla v posledních dnech války, je v současné době v budově úřadu městského obvodu.
„Není to exemplář, který loni v květnu stavbaři objevili při pracích pod kolejemi plzeňského seřaďovacího nádraží u Jateční třídy. Ten si pyrotechnici nechali ve své sbírce, protože měl zvláštní časovače. Kus, který jsme do Plzně přivezli, pochází z Mostecka,“ uvedl Chalupný.
Puma bude součástí pomníku obětem leteckých náletů na Plzeň za druhé světové války. Při náletu na seřaďovací nádraží v dubnu 1945 zničily bomby i čtvrť dělnických domků zvanou Cikánka, která stála hned vedle nádraží. Po válce už nebyla obnovena.
Pomník bude i připomínkou hrdinství pyrotechniků, kteří tyto nebezpečné pozůstatky války stále zneškodňují.
Plzeň byla náletů spojenců dlouho ušetřena
V posledních patnácti letech objevili stavbaři podobné nevybuchlé pumy například při stavbě hotelu u křižovatky U Jána v centru Plzně, pod tramvajovou tratí na Karlovarské třídě a naposledy loni v květnu na seřaďovacím nádraží (více čtěte v článku V Plzni se našla nevybuchlá letecká bomba z války).
Historik Karel Foud připomněl, že Plzeň byla náletů spojeneckých vojsk za druhé světové války dlouho ušetřena. Nálety spojenců na město v dubnu 1945 měly zastavit výrobu ve Škodovce, která byla obří zbrojovkou dodávající zbraně nacistům, a přerušit hlavní dopravní tepny pro přesuny techniky a vojsk.
„Zatímco stíhací letectvo - takzvaní kotláři - se snažilo zastavit dopravu na komunikacích ve dne, těžké bombardéry měly za úkol zničit uzly, kde se doprava soustřeďovala. Plzeň byla důležitou dopravní křižovatkou a dlouho byla nedotčena. Proto koncem války už nebyly velké nálety na Škodovku jako takovou, ale na nádraží. Kromě Plzně se tehdy cílem bombardování stala nádraží v Karlových Varech, Ústí nad Labem a dalších městech,“ vysvětlil Foud.
Dělnické čtvrti Cikánka u Jateční třídy se stalo osudným, že stála těsně vedle seřaďovacího nádraží. „Byli jsme vnímaní jako spojenci, proto nebyla žádná plošná bombardování. Britové si při bombardování v noci nejprve označili cíl světlicemi, a pak na tento prostor nalétával bombardovací svaz. Tím, že dělnická kolonie stála těsně vedle nádraží, bomby bohužel padaly i do ní, i když oproti prvním letům války se přesnost při bombardování velmi zvýšila,“ objasnil historik.
V Plzni se našla nevybuchlá letecká bomba z války (6. 5. 2017)
6. května 2017 |
Bomby kromě areálu seřaďovacího nádraží a kolonie Cikánka poškodily ještě řadu budov i na blízké Letné a na Doubravce.
Na Jateční třídě dříve stály dva pavlačové domy. Jeden byl po náletu tak poškozen, že musel být zdemolován. Druhý ještě stojí, ale většina bytů je vybydlených. Objekt se opravovat nebude,ustoupí plánované nové silnici.
Pomník s leteckou pumou bude v zatáčce Jateční třídy za domkem, který je mezi firmou se dřevem a areálem čističky. Je to jedno z míst, kam v dubnu 1945 při náletu dopadly bomby.
