Soustavu šesti tůní nechal v Úsilově na pomezí Klatovska a Domažlicka před dvěma lety vybudovat soukromý investor. Zdejší hospodářský les na svažitém pozemku byl výrazně poničený kůrovcovou kalamitou. Odtěžení dřevní biomasy vedlo na jednu stranu k rychlejšímu odtoku vody z lokality, na druhou stranu otevřelo prostor pro vybudování tohoto projektu.
Protože se jedná o lokalitu bez stálého vodního toku, hladina vody v tůních je ovlivňována ročním obdobím i celkovým množstvím srážek. Vybudované tůně část srážek zachytí a výrazně zpomalí odtok vody. Vzniklý vodní ekosystém umožní život obojživelníkům a dalším živočichům vázaným na vodní prostředí, ať už se jedná o hmyz nebo ptáky.
Příspěvek na tůně či výsadbu stromořadí
To je jeden z příkladů dobré praxe péče o přírodu Plzeňského kraje, o niž se nově snaží projekt Zdravá krajina. Na základě analýzy bylo v rámci studie vytyčeno prvních dvacet takzvaných prioritních oblastí, na které se kraj nyní postupně soustředí. Tato řešení spočívají ve vytvoření místních krajinných studií, na které budou navazovat postupné realizace samotných navržených opatření.
V současné době probíhá zpracování krajinné studie na Dobřansku – povodí Radbuzy od Dobřan po České údolí. Chystá se také zpracování studie Úhlavy u Bezděkova na Klatovsku a následně se bude pokračovat Zlatým potokem u Přeštic a říčkou Chuchla u Holýšova.
Díky dotačnímu programu je možné získat příspěvek například na vybudování tůní nebo zasakovacích průlehů, výsadbu stromořadí (třeba jako doprovod obnovované staré cesty) nebo péči o chráněné biotopy. „Těšíme se na letošní projekty, které budou stejně jako v minulých letech velkým zlepšením a známkou toho, že změna je možná,“ uvedl Jakub Rataj z odboru životního prostředí Plzeňského kraje.
Proměna krajiny a způsobu zemědělského hospodaření v regionu je podle jeho slov dlouhodobá, probíhala prakticky 100 let a dopady jsou velké.
Krajina je zničená skoro plošně
„Samozřejmě i ta změna bude nějakou dobu trvat. To, jaké budou priority, se nám ukáže, až zpracujeme podrobnější a detailnější studie krajiny. Rozhodli jsme se jít cestou, kdy problematiku uchopíme koncepčně, aby se neřešila jednotlivá opatření, která samozřejmě mají efekt, ale pokud chceme krajinu změnit celou, tak se na ni také jako na celek musíme dívat,“ popsal záměr Jakub Rataj. Ze zpracovaných krajinných studií pak vyplynou opatření, která se bude kraj snažit podpořit.
Projekt Zdravá krajina byl veřejně představen v loňském roce. Zaměřil se především na motivaci zlepšit stav krajiny. Pokud chce někdo realizovat konkrétní opatření, projekt mu ukáže možnosti, kde žádat o podporu, jaké dotace lze využít, a představuje i zhotovené projekty a příklady dobré praxe.
„Plzeňský kraj je jedním z těch, kdo se velice aktivně chopil tohoto tématu. Podle datové analýzy jsme identifikovali priority, podle kterých je potřeba začít. Takto potřebujeme revitalizovat celé území kraje, protože krajina je zničená, až na nějaká chráněná území, skoro plošně,“ konstatuje Eva Volfová z Ministerstva životního prostředí ČR.
Jedním z nejznámějších příkladů, kdy se podařilo v regionu některou z problémových oblastí obnovit, je Janovský mokřad u Nýřan na Plzeňsku. Jeho příběh se začal psát ve chvíli, kdy v roce 2020 místní ornitologové upozornili vedení Plzeňského kraje na to, že se do místa chystají bagry, aby mokřad vysušily.
„Kdyby se to stalo, vzácní živočichové by zmizeli,“ vysvětlil ornitolog Jiří Vlček. Místo zničení krajiny tak došlo k její revitalizaci. Vznikla zde divočina, kde je rybníček, tůně, potoky, mokřady, divoké lesy i kulturní louky, ale hlavně tu žijí vzácní ptáci a živočichové. K těm patří chřástal kropenatý, slípka zelenonohá, z kachnovitých tu hnízdí kopřivky obecné, na tahu se tu zastavuje zrzohlávka vrubozobá. V letošním roce se rozloha rezervace rozrostla na dvojnásobek, o dalších 8,9 hektaru.
„Plzeňský kraj je výborným příkladem toho, jak veřejná instituce dokáže pečovat o biologicky cenné území přírodě blízkým a zároveň finančně efektivním způsobem,“ ocenil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina, která pro nýřanskou rezervaci poskytla bezplatně zvířata, která plochy spásají.
„Projekt také ukázal, jak rychle lze v Česku podobnou rezervaci založit, pokud úřady postupují vstřícně a bez obstrukcí. Představitelé krajského úřadu se byli v milovické rezervaci podívat pro inspiraci v červenci roku 2021 a v prosinci 2021 se již divocí koně pásli u Nýřan,“ popsal Dalibor Dostál. V rezervaci jsou menší stáda divokých koní a zpětně šlechtěných praturů.
