„Zarostlé haldy či díry v zemi bychom přešli bez povšimnutí, ale tyto pozůstatky činnosti našich předků za povšimnutí stojí. Informační cedule zájemce seznámí s historií daného místa, leckdy tajemnou či překvapivou. Jsou srozumitelné laikům i dětem. Stezka je vhodná pro školy, zajímavou výuku v přírodě či školní výlet,“ vysvětluje autor textů Ondřej Bílek z Břas, který podklady pro cedule připravoval celý rok.
Čerpal z odborné literatury a archivů obcí a institucí, radil se s odborníky. „Pomohl například paleontolog Západočeského muzea Josef Pšenička nebo uhelný geolog Josef Pašek z Radnic,“ dodává Bílek.
Mapa naučné stezky.
Cedule kromě textů obsahují i dobové fotografie či pohledy, polozapomenuté příběhy či vzpomínky pamětníků.
„Břaský revír byl v první polovině 19. století největším uhelným těžařem, těžilo se zde nepřetržitě více než 200 let. Unikátní byl především v lepší hornické přístupnosti než v jiných revírech, měl totiž příznivější geologické poměry a vhodnější uložení slojí. To umožňovalo těžbu až 14 metrů mocné svrchní radnické sloje povrchovými lomy, které byly v té době raritou,“ vysvětlil geolog Josef Pašek.
Břasko se tedy díky těžbě uhlí stalo jednou z kolébek průmyslové revoluce. Uhlí se spotřebovalo v hojných průmyslových podnicích, například chemických, kde se vyráběla z místních surovinových zdrojů kyselina sírová (dříve nazývaná vitriol) a další chemické produkty.
Dále zde byly sklárny, železárny, hrnčírny, cihelny a další provozy založené na spotřebě místního uhlí, zejména k vytápění nebo v parních strojích.
Informační cedule věnovaná uhlobaronskému zámečku.
V místech, kudy naučná stezka vede, se dokonce dají běžně najít kromě zkamenělých rostlin i střepy nádob, které se používaly na pálení zmíněné kyseliny sírové.
Zajímavá je i historie uhlobaronského zámečku nebo zatopeného oddolovaného území - dnes Vranovického jezera.
„Ještě v 60. letech tu bylo fotbalové hřiště, fotka z roku 1967 na tabuli popisující ukončení těžby ukazuje fotbalovou branku, ale už ve vodě,“ říká Ondřej Bílek a dodává, že zajímavé jsou také zbytky úzkokolejných důlních vleček, ze kterých jsou dnes patrné jen náspy.
