Když před dvaadvaceti lety vydala finská kapela Apocalyptica album předělávek písní skupiny Metallica zahraných na čtyři violoncella, její členové vůbec netušili, jaký fenomén odstartují. Své umění předvedou i západočeskému publiku na Metalfestu v neděli od půl desáté večer.
Blíží se čas letních festivalů. Hrajete na nich rád?
Je to vždycky velmi speciální období, asi jedno z nejkrásnějších a nejzajímavějších v roce. Je skvělé hrát před lidmi, kteří mají většinou skvělou náladu a přišli oslavovat život a hudbu. Festivaly mám opravdu rád. Po koncertech jezdíme už přes dvacet let, takže za tu dobu jsme poznali spoustu přátel. Podobné akce jsou příležitostí se s nimi setkat a také se seznámit s dalšími kapelami.
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi hraním na open air akcích a koncertech v halách a klubech?
Odlišností je spousta. Když hrajeme přes rok koncert pro naše publikum, víme, že ti lidé přišli kvůli nám. Na festivalech je to jiné. Tam jsou kolikrát návštěvníci, kteří nejen, že na Apocalyptice nikdy nebyli, ale nemají ani nejmenší tušení, co to vlastně je. Musíte oslovit i je. Proto je třeba vymyslet poněkud jinou dramaturgii a zařadit třeba jiné skladby. Musíte je nasazovat po sobě tak, abyste po celou dobu udrželi pozornost publika. Je to náročné, ale zároveň to je velká příležitost získat pro kapelu nové fanoušky.
Apocalyptica zahraje v Plzni |
V České republice už jste hráli mnohokrát. Jaký k ní máte vztah? Co říkáte na místní publikum?
České publikum je naprosto fantastické. Je vždycky úžasné mít možnost tady hrát. Minulý rok jsme měli v Praze tři koncerty po sobě a všechny byly skvělé. Měli jsme z nich obrovskou radost. V České republice máme velice loajální fanoušky. I proto milujeme hrát tady. Česko je úžasná země, ve které žijí skvělí lidé. Jsme moc rádi, že můžeme zahrát na plzeňském letním festivalu. Moc se na to těšíme. Vždycky se u vás setkáme s velkou podporou. Vystupovat tady pro nás znamená vždycky něco speciálního.
Před dvěma lety jste odstartovali turné k dvacátému výročí od vydání prvního alba Apocalyptica plays Metallica by four cellos. Šňůra stále pokračuje. Jak jste s ní spokojeni?
V roce 2016 jsme si řekli, že by bylo dobré jubileum nějak oslavit. Mysleli jsme, že uděláme nějakých dvacet nebo třicet koncertů. No a dneska jsme na sto šedesátém vystoupení. Na začátku jsme měli trochu obavy, jestli nás to bude po té poměrně dlouhé době bavit. Ty skladby jsme nehráli dobrých patnáct let. Byli jsme ale hodně překvapeni tím, jak nám to pořád sedí. Bylo velmi zajímavé vrátit se ke kořenům.
Jaké jsou ohlasy na tohle vzpomínkové turné?
Skvělé. Skladba publika je velmi pestrá. Nechtěli jsme, aby to byl program jenom pro fanoušky Metallicy. Rozhodli jsme se, že tenhle koncept přivedeme do míst, kde se běžně hraje vážná hudba. Takže na nás chodí milovníci klasiky i pravověrní metalisté, mladí lidé i ti starší. Je to výborné. Spousta návštěvníků samozřejmě písničky Metallicy velmi dobře zná, někteří je zase třeba vůbec nikdy neslyšeli. O to vůbec nejde. Důležitá je láska k hudbě. Muzika, kterou dělá Metallica je velmi kvalitní, jde o skvělé kompozice. Lidé si mohou tu hudbu užít, i když třeba vůbec nevědí, o co jde. Měli jsme ty verze na violoncello rádi. Je skvělé hrát to, co na začátku, ale zároveň k tomu přidat všechny zkušenosti, které jsme za dvaadvacet let nasbírali. Je to velká zábava a také výzva.
Co takhle udělat předělávky nějakých novějších písní Metallicy? Uvažujete o tom, nebo je to pro vás uzavřená kapitola?
To bych tak úplně neřekl. Ale v blízké době určitě nechceme hrát další předělané písničky. Po turné se chystáme nahrát nové album. To by mělo být složeno jenom z našich skladeb. Z hlediska předpokládaného úspěchu dalších coververzí tu samozřejmě určité pokušení je, ale teď se chceme věnovat originální muzice. A pak se uvidí. Určitá možnost, že by třeba někdy mohlo vzniknout album Apocalyptica plays Metallica by four cellos II, existuje. Momentálně to ale není na pořadu dne.
Dá se říct, že první album bylo pro vaši kapelu to nejdůležitější?
Ne. Za podstatnější považuji desku Cult. To bylo hodně důležité pro celý vývoj Apocalyptiky. Šlo o zlomový moment v její kariéře. Od předělávek jsme se dostali k vlastním skladbám. Začali jsme dělat originálnější muziku, která byla jedinečná. Šlo o svým způsobem statečné album. Mohli jsme zůstat u coververzí, které představovaly jistotu. Byla ještě spousta kapel, od nichž jsme mohli čerpat. Říkali jsme si: zahrajeme třeba něco od AC/DC nebo Motörhead? A nakonec padlo rozhodnutí, že ne. Chtěli jsme jít jinou cestou, zkusit vytvořit něco vlastního. Ukázalo se to jako skvělý nápad. Mimochodem, velmi dobře se pamatuji, že album bylo mimořádně úspěšné právě v České republice.
Metalfest na plzeňském lochotínském amfiteátru (4. června 2017)
4. června 2017 |
