Převozy pacientů s covidem armádními vrtulníky zajišťujícími běžně leteckou záchrannou službu na západě Čech podpořil Ústřední krizový štáb. Požádal o to hejtman Karlovarského kraje, protože v chebské nemocnici jsou trvale zaplněná covidová intenzivní lůžka určená pro nemocné ve vážném stavu a v nemocnici chybí i zdravotnický personál.
Náčelník Odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády České republiky Zdeněk Pašek, který zodpovídá za letecké zdravotníky v Líních, řekl, že žádosti o převozy nemocných začaly stoupat před 14 dny.
Helikoptéra pro převoz covid pozitivních |
„Po schválení ministerstvem zdravotnictví a na základě rozhodnutí velitele Vzdušných sil a ředitele Sekce vojenského zdravotnictví máme od 25. ledna ve službě dvě posádky. Jedna létá 24 hodin denně k takzvaným primárním zásahům, tedy případům akutního a přímému ohrožení života. Druhá vzlétá od osmi hodin ráno do půl čtvrté odpoledne s vrtulníkem, který je vyčleněn výhradně pro převozy pacientů s covid-19,“ uvedl Pašek.
„Například ve středu jsme přijímali výzvu k letu před čtvrt na čtyři odpoledne. Letěli jsme do Chebu, pak s pacientem do nemocnice v Jihlavě a do Líní se vrátili kolem 18. hodiny. Mezi naložením intubovaného pacienta v Chebu na letišti a jeho předáním v Jihlavě uběhlo 70 minut. Při letech na vzdálenosti přes 200 kilometrů je tento způsob dopravy i více než dvakrát rychlejší než po silnicích sanitním vozem a je jednoznačným benefitem pro pacienta v podmínkách intenzivní péče,“ přiblížil.
Během jediného dne kvůli covidovým letům přeorganizovali na základně v Líních vše tak, aby měli připravené posádky ke vzletu dvou záchranářských vrtulníků.
„Velké poděkování patří zdravotnickým operačním střediskům a vedení zdravotnických záchranných služeb Plzeňského i Karlovarského kraje a jejich IT pracovníkům, kteří se podílejí na informačním zabezpečení provozu mezi pozemní a leteckou záchrannou službou. Ti museli v několika dnech přeprogramovat a doplnit tyto systémy,“ ocenil Pašek.
Na rozdíl od jarní vlny, kdy byl nedostatek ochranného vybavení, ho mají nyní záchranáři dostatek. „Všichni přesně vědí, jak se mají chovat a co si obléknout, aby neskončili v karanténě nebo v izolaci,“ podotkl.
Posádky záchranářských vrtulníků dlouhodobě přistupují kvůli vlastní ochraně ke všem pacientům v akutním ohrožení života, jako kdyby měli infekční nemoc.
„V případě primárních zásahů jsou lidé, ke kterým letíme, většinou v bezvědomí. Nemůžete se jich zeptat, zda jsou HIV pozitivní, prodělali žloutenku typu C nebo podobnou rizikovou nemoc. Obecně všechny záchranné složky se musejí chovat tak, že vždy poskytují pomoc infekčnímu pacientovi. V současné pandemii je tento tlak ještě větší,“ doplnil šéf leteckých záchranářů v Líních.
Posádky vrtulníků jsou zvyklé, že do nemocnic převážejí lidi po zástavách oběhu nebo těžkých autonehodách a pacienti většinou bývají v přímém ohrožení života.
Všichni vědí, co mají dělat, aby neskončili v karanténě
Mají záchranáři větší strach z nákazy koronavirem, když v malém uzavřeném prostoru vrtulníku jsou s takovým člověkem desítky minut?
Zdravotní sestra Jana Špalková u lehátka v covidovém vrtulníku kroutí hlavou.
„Jiné pocity nejsou. Pořád jsou to nemocní nebo zranění lidé, kteří potřebují rychlou pomoc. Navíc my v nouzovém stavu sloužíme i v nemocnicích. Tam jsme běžně v kontaktu i s pacienty, u kterých se až při dalším vyšetření zjistí, že jsou pozitivní. O ně se v nemocnicích staráme delší dobu a jsme v mnohem těsnějším kontaktu,“ vysvětlila.
„Ráno přebíráme vydezinfikovaný vrtulník, vše v něm musí být doplněné, aby mohl kdykoliv odstartovat. Když přijde výzva, zdravotnická posádka se obleče do speciálních bílých ochranných kombinéz, vezme si dvoje rukavice, nasadí respirátory a štíty. Převážení pacienti jsou zaintubovaní, připojení na plicní ventilátor s jednorázovým uzavřeným okruhem s filtry,“ popsala zdravotnice.
Na rozdíl od klasického záchranářského vrtulníku jsou u covidového piloti odděleni od prostoru pro pacienta a zdravotníky uzavřenou přepážkou. Piloti se tak nemusejí oblékat do neprodyšných bílých kombinéz, ale při řízení stejně musejí mít respirátory.
Stroj každý den čistí speciální suchou mlhou
Po každém převozu čistí zdravotníci dezinfekcí prostor pro pacienta. Stroj navíc každodenně podstupuje důkladnou dezinfekci ještě speciální suchou mlhou. Její aplikace trvá asi šest minut, pak zůstává vrtulník dvě hodiny zavřený. Po tu dobu nemůže nikam letět.
Teprve poté lze doplnit spotřebovaný zdravotnický materiál. Stejným způsobem se dezinfikují po skončení směny i pracovní kombinézy, boty, telefony a další věci použité během transportu. Mají k tomu speciální místnost.
Použití suché mlhy musel povolit polský výrobce vrtulníku. „Tento způsob dezinfekce má prokázanou účinnost proti mnoha mikroorganismům včetně koronavirů. Zatímco stroj upravený pro převoz covidových pacientů takto čistíme každý den, druhý vrtulník pro primární zásahy během epidemie podle počtu letů jednou až dvakrát týdně,“ doplnil Zdeněk Pašek.
Letečtí záchranáři z Líní na svém facebookovém profilu zveřejní tři videa o virech, na kterých spolupracují s hasičským záchranným sborem. Nyní připravují čtvrté, o očkování. „Jsou to videa o virech obecně, nejsou zaměřené na jeden konkrétní typ. Myslíme si, že lidé stále potřebují vysvětlit, čemu čelíme. Doufáme, že v nich najdou odpovědi na řadu otázek,“ uzavřel Pašek.
