Jak včas a co nejefektivněji reagovat na otrávenou vodu v řece, na únik chemikálií, velký požár, na povodeň, teroristický útok nebo na neprůjezdnou důležitou dopravní tepnu a výpadek veřejné dopravy ve městě?
To jsou otázky, které přímo souvisejí s projektem, na kterém pracují experti Správy informačních technologií (SIT) města Plzně. Město se společně se španělským Bilbaem a řeckou Trikalou účastní projektu S4AllCities. Ten je součástí prestižního evropského dotačního programu pro výzkum a inovace Horizon 2020.
Ředitel SIT Luděk Šantora řekl, že cílem projektu zaměřeného na bezpečnost ve městě je maximálně využít nejmodernější technologie a umělou inteligenci ve prospěch jeho obyvatel.
„Já se na to zjednodušeně dívám tak, že město je jako živý organismus. Pokud by se, obrazně řečeno, ocitlo na JIP a chtělo se z toho vyhrabat, budou se monitorovat různé jeho funkce. A například, když srdce přestane bít, dá mu někdo injekci, protože to je osvědčený postup, který pomáhá,“ vysvětluje Šantora.
Zástupci SIT se v rámci projektu budou snažit posbírat všechny dostupné informace o situaci ve městě. „Můžou to být informace z kamerového systému nebo o kvalitě ovzduší,“ uvádí Šantora.
Připomenul nedávnou krizovou událost, kdy se z firmy v Klatovech dostala nebezpečná látka do Úhlavy a Vodárna Plzeň musela narychlo zajistit Radbuzu jako náhradní zdroj pitné vody pro město. „Dá se proto uvažovat, že bychom před Plzeň do Úhlavy nasadili senzory, snímaly z nich informace a dokázali zachytit, že se něco s vodou děje. Mohli bychom na to dřív reagovat,“ popisuje.
Hledají možnosti dalšího využití kamerového systému
Informace související s bezpečností by se podle šéfa SIT mohly vyhodnocovat v centru, kde by je personál sledoval a v případě potřeby volil nejvhodnější scénář pro reakci na krizovou situaci.
„Chceme stvořit dispečink, do kterého se budou informace přenášet a kde bude možné zvolit k tomu vhodný plán,“ konstatoval.
Součástí projektu je i hledání možnosti využití kamerového systému ve městě k monitorování nebezpečných situací. „Umělá inteligence přináší šanci rychle se dostat k informaci, že někde někdo někoho mlátí. Nebo vjel autem, kam se jezdit nemá, nebo že někdo krade na parkovišti,“ vypočítává.
V rámci přípravy reakcí na mimořádné události se například bude tvořit scénář pro případ, kdy by bylo zapotřebí rychle bezpečně dostat tisíce lidí z fotbalového stadionu. „Vyrábí se 3D model stadionu. V něm si namodelujeme, jak budou lidé procházet východy, můžeme si vytvořit situace, kdy začnou zmatkovat nebo když se část východu ucpe,“ sdělil Šantora.
V plánu mimo jiné je, že v květnu příštího roku se na stadionu odehraje praktická zkouška, které se zúčastní studenti, policisté nebo záchranáři.
Projekt má skončit na podzim příštího roku. Podle ředitele SIT se zástupci města díky němu dostanou k novým technickým vymoženostem, budou si je moci vyzkoušet a část techniky v Plzni už zůstane. Za důležité Šantora považuje setkání s experty, kteří se na nové technologie zaměřují.
Vznikne dispečink na vyhodnocování informací
Po skončení projektu má v Plzni existovat základ dispečinku, kde se budou informace z nejrůznějších zdrojů vyhodnocovat. Radní Plzně pro bezpečnost Martin Zrzavecký z ČSSD je přesvědčený, že projekt, na kterém lidé ze SIT pracují, bude mít praktický přínos ve více oblastech.
„Je toho hodně. Město pak může být bezpečnější. Bude možné například předvídat, kam se dostane voda při povodni a reagovat na to v rámci krizového řízení. Bude možné vyhodnocovat znečištění ovzduší nebo dopravní zatížení a na základě toho i regulovat provoz. Myslím, že pokud budou zástupci Plzně odvážní, mohli by za určitých situací omezovat průjezd nákladní dopravy městem,“ konstatoval.
Zastupitel opozičních Pirátů Pavel Šrámek oceňuje, že se SIT zapojila do prestižních projektů zaměřených na výzkum a vývoj financovaných EU. Zdůrazňuje však, že je přitom nutné brát ohledy na ochranu soukromí lidí.
„Je zvlášť důležité, aby zpracovávaná data byla šifrována a anonymizována od začátku do konce,“ uvedl. Nezabezpečená personalizovaná data by podle něj představovala riziko narušení práva na svobodu projevu, práva na ochranu osobních údajů a práva na respektování soukromého a rodinného života.
