Známé místo nedaleko Horské Kvildy, kde stávala dnes již zaniklá obec, považují odborníci na ochranu přírody za mimořádně cennou lokalitu. Tamní louky mají podle nich obrovskou hodnotu například proto, že na nich rostou chráněné orchideje.
Projekt, za kterým stojí Roman Kreuziger, se do střetu s pravidly na ochranu přírody dostal opakovaně. Developer původně plánoval, že na Zhůří obnoví vesnici. Chtěl přitom postavit osm domů včetně hotelu nebo penzionu s parkovištěm.
Později plán zredukoval a mluvil o ekofarmě, kterou měly tvořit čtyři objekty. Tento projekt nebyl kvůli ochraně přírody povolen na konci roku 2019.
Pak developer přišel s upraveným – zmenšeným záměrem. Mluvil už jenom o jedné budově a obnovené kapli a žádal o povolení výjimek, které by mu umožnily získat stavební povolení. V tomto případě už správa parku nežádala komplexní posouzení vlivů stavby na životní prostředí, a Kreuziger i proto věřil, že souhlas získá. Nestalo se tak.
„Základní výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin pro realizaci projektu investor nezískal. V tuto chvíli to považujeme za vyřízenou záležitost,“ řekl náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jiří Dolejší.
Nevylučuje, že developer přijde s nějakým zásadně redukovaným záměrem, který však podle něho nepředložil. Stanovisko Romana Kreuzigera se MF DNES získat nepodařilo.
V případu sporu o budoucnost Zhůří sehráli podstatnou roli lidé, kteří se o ochranu přírody v národním parku zajímají. Známá ekologická aktivistka Dagmar Kjučuková u ministerstva životního prostředí zpochybnila to, že správa parku u redukovaného projektu nepožadovala komplexní posudek jeho vlivů.
„Napadli jsme, že se v rámci řízení postupovalo neodborně a nebyly zohledněny výstupy z vědecké sekce národního parku. Ministerstvo uznalo, že je to pravda a řízení zrušilo. Myslím, že to zástupcům státní správy usnadnilo nepovolení výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Odborníci jim k tomu dodali podklady,“ vysvětlila Kjučuková.
Sama je přesvědčená, že oblast Zhůří má mimořádnou kvalitu. „Dnes je to převážně volná krajina s orchidejovými loukami, kterých už je málo a tady patří k těm nejzachovalejším. Například na Filipově Huti nebo v Horské Kvildě byly takové louky výstavbou už zničené,“ konstatovala.
Správa parku změnila názor
Náměstek ředitele správy parku potvrdil, že už neplatí dřívější stanovisko, podle kterého neměl poslední projekt zásadní vliv na životní prostředí, a nevyžadoval proto komplexní posouzení jeho vlivů na přírodu.
„To jsme přehodnotili, názor jsme změnili. Zákon nám umožňuje to stanovisko zrušit, a to se stalo. A pak následovalo zamítnutí výjimky z ochrany druhů,“ popsal Dolejší.
Ekoložka Eva Volfová ze spolku Ametyst řekla, že kauza Zhůří vedla ke společnému postupu nevládních organizací, které se na ochranu přírody Šumavy zaměřují. „Jejich zástupci spolupracovali na vznik expertního vyjádření,“ uvedla. Eva Volfová se dlouhodobě zabývá otázkou ochrany luk v šumavském parku.
Domnívá se, že tomu se v minulosti nevěnovala dostatečná pozornost. „Dnes už panuje shoda na tom, že se tam kvalitní louky nemají živelně zastavovat, případná zástavba se má pečlivě posuzovat a že se o ně má správa parku víc starat a zlepšit jejich monitorování,“ konstatovala.
Oblast Zhůří přitom z tohoto pohledu považuje za jeden z největších klenotů Šumavy. „Těch zvláště chráněných druhů je tam o pravdu hodně,“ prohlásila.
Zaniklá místa - Zhůří u Rejštejna (4. 10. 2017)
5. října 2017 |
