Za třicet posledních let je v západních Čechách o třetinu méně čápů.
„Dvě čapí hnízda jsou v Dobřanech a jedno je pravidelně neobsazené, čtyři hnízda jsou v Chodové Plané a obsazená jsou jen dvě. V západních Čechách evidujeme 80 až 100 hnízd, dlouhodobě ale zhruba třetina není obsazená. Máme hodně hnízd a málo čápů,“ konstatuje Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni.
Spousta hnízd je podle něj neobsazených proto, že v okolí roste hlavně řepka, kukuřice, někde je zase satelitní městečko či solární panely na zemědělské půdě, jinde průmyslové haly. „Třeba u Přehýšova staví další průmyslovou halu,“ posteskl si Makoň.
Nejlepší hnízdní lokalita je podle něj tam, kde jsou v okolí louky, pastviny, mokřady. „Nebo krajina, kde roste tu trochu řepy, tu trochu zelí, vedle trochu pšenice, pak kukuřice. Ale k této skladbě, kterou nahradily obří lány, už se nikdy v České republice nevrátíme. Na rozdíl od Polska, kde jsou na polích stále lidé s motyčkami a malou technikou, krajinu mají rozčleněnou na menší políčka. Proto je v Polsku populace čápů mnohem silnější. Od krajiny se odvíjí nejen osud čápů, ale i ostatních zvířat, jako jsou koroptve, bažanti a další,“ vyjmenovává Makoň, který čápy sleduje, kroužkuje a monitoruje už 30 let.
A není sám. Loni, když lidé nemohli kvůli koronavirové krizi cestovat, mnohem víc se jich zapojilo do monitorování hnízd.
„V programu občanské vědy Čapí hnízda sledujeme průběh hnízdění čápů již od roku 2014. Loni se zapojilo neuvěřitelných 699 spolupracovníků,“ uvedla Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické, koordinátor programu Čapí hnízda. „Své výlety lidé oživovali pozorováním čápů,“ domnívá se.
Ornitologové doufají, že i v letošním roce lidé zařadí pozorování čápů do svých výletů a pomohou tak monitorovat průběh hnízdění. „Momentálně je sice možné sledovat pouze hnízda v nejbližším okolí, ale i taková pozorování mají velký smysl,“ uvedla Dobruská.
Jak ukazuje mapa hnízd čápů bílých na webu birdlife.cz, již na pět desítek hnízd je v České republice obsazeno.
A velká část z tohoto množství je právě v západních Čechách, kam se čápi vracejí o měsíc až dva dříve, než slibuje pranostika „Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře“, tedy k 12. březnu. A vědci si podle Makoně lámou hlavu, čím to je, že většina moravských čapích hnízd zatím obsazena není.
„V polovině České republiky je nepsaná čára. Moravští čápi létají na jih a zpět takzvanou východní trasou přes Maďarsko a Turecko, zatímco naši začali zhruba před deseti lety létat západní trasou přes Německo, Francii a Španělsko,“ uvedl Makoň.
Sem patří i čáp Kryštof, kterému plzeňští ochránci přírody na tělo umístili kameru. Ze západních Čech doletěl do Afriky a zatím se nevrátil. Část čápů tam ale nedoletěla a zůstala třeba ve Španělsku a nepřekonávala oceán.
Někteří čápi do Afriky nelétají, jsou možná líní
„Nevíme, proč neletí dál. Odpovědí může být to, že je to základ jiné populace, která nebude létat do Afriky. Nebo jsou to čápi lenoši, které nakonec zima zahubí a přežijí jen ti, kteří létají do Afriky. To ale zatím nikdo neví a třeba 50 let budeme muset čekat, jak to skončí,“ vypráví Makoň.
Jisté podle něj ale je, že jde o obrovský zásah do populace. „Problém je totiž v tom, že ti slabší, možná línější jedinci, kteří by cestu do Afriky nepřežili, přilétnou ze Španělska nebo z Německa zpět o měsíc či dva dříve a obsadí nejlepší hnízda bez jakéhokoli boje. Střet o hnízda byl totiž v době, kdy všichni čápi přilétali z Afriky, obvyklý,“ přiblížil Makoň.
Výsledkem bývá i to, že někteří silnější čápi se nespokojí s horšími hnízdy, kde v okolí není dost potravy a vyházejí z hnízd čápy, kteří do Afriky neletěli. „Často z hnízd létají i vejce, základ další generace,“ popsal Makoň s tím, že s ohledem na zákon přírodního výběru by bylo ideální to, kdyby přežili jen silní čápi. To se ale vypuštěním cesty přes oceán nezajistí.
