Pětapadesátiletého Zdeňka Studničku zatkla policejní zásahovka před šesti roky. Bývalý voják a bodyguard vlivných podnikatelů i právníků skončil ve vazbě obviněný z vydírání.
Soudci ho po třech letech pravomocně zprostili všech obvinění, za téměř dvouměsíční pobyt ve vazbě dostal odškodné přes 70 tisíc korun.
Před několika dny mu odvolací senát Krajského soudu v Plzni dal naději, že by mohl dostat odškodné i za poškozené zdraví, zničené podnikání a pověst.
Zrušil totiž původní verdikt z loňska, podle kterého Studnička o odškodnění ve výši 18 milionů požádal pozdě a tudíž je jeho nárok promlčený. Soud tehdy muži navíc nařídil, aby státu zaplatil za právní zastoupení.
Odvolací senát nyní připustil, že námitka promlčení by v tomto případě mohla být v rozporu s dobrými mravy. Jedním z důvodů jsou deprese, se kterými Studnička bojuje dosud. Proto se případem bude znovu zabývat soudkyně Okresního soudu Plzeň-město.
Kvůli pobytu ve vazbě prodělal srdeční arytmii a zánět jícnu
„V době umístění do vazby jsem prodělával kortikoidní terapii a k potlačení imunitního systému jsem užíval ve velkých dávkách imunosupresiva. Trpím vážným onemocněním ledvin. Důsledkem těchto léčebných terapií jsem prodělal srdeční arytmii a zánět jícnu,“ popsal Studnička potíže, které mu podle něj způsobil pobyt ve vazbě.
Navíc tvrdí, že kvůli stresu a nevyhovujícím podmínkám ve vazbě se u něho rozvinula posttraumatická stresová porucha a deprese, kvůli níž se další rok pokusil o sebevraždu a předávkoval se léky. Podle jeho slov byl mimo jiné důvodem obstavený majetek, přestala s ním mluvit matka, část rodiny, manželství se téměř ocitlo v troskách.
Loni se Studnička u Okresního soudu Plzeň-město při zamítnutí žaloby dozvěděl, že žalobu na finanční kompenzaci újmy podal čtvrt roku po jejím promlčení.
„Nepochybně v půlroční lhůtě věděl, kým a jaké újmy mu byly způsobeny. Vždyť necelé tři měsíce po pravomocném rozhodnutí o zproštění obžaloby uplatnil náklady na obhajobu i za dny ve vazbě,“ uvedla soudkyně.
Soudci, kteří se nyní zabývali odvoláním Studničky, znovu vyslýchali jeho manželku. Zajímalo je, jak to v rodině vypadalo, když byl Zdeněk Studnička pravomocně zproštěn obžaloby.
Z rozsudku měl radost, ale zdravotně na tom byl hůře
„Z rozsudku měl radost. Očekávala jsem, že se jeho zdravotní stav zlepší. Ale to se nestalo. Jen polehával doma, měl deprese, musela jsem se starat o něj i naše malé dítě,“ uvedla nyní před soudem jeho žena.
Vysvětlila, že odškodné za vazbu řešila místo manžela ona se svým strýcem právníkem, který Studničku zastupoval v trestní věci. „Manžel jen ležel doma v depresích. Nebyl schopný ani se mnou za ním jet. Šlo i o to, aby strýc dostal zaplaceno za advokátní služby, za to, že ho zastupoval,“ vysvětlila.
Začátkem roku 2017 se s mužem podle svých slov bavila o možném odškodném za problémy, které mu stíhání způsobilo. Obrátila se na rodinnou přítelkyni, kterou dobře zná i její manžel.
„Říkala jsme mu: ‚Pojď, pojedeme za ní, budeme si o tom povídat, vždyť ji znáš.‘ Manžel ale toho nebyl schopný. Strýc mi navíc řekl, že už s tím nechce mít nic společného. V létě 2017 se začal trochu zlepšovat manželův stav, ale dodnes s ním musím skoro všude jezdit, sám by nikam nešel. Kdybych ho neposadila do auta a neodvezla k psychiatrovi, nedostal by se k němu. Zkusila jsme mu i najít práci v Německu. Jeli jsme tam. Když viděl, kde by měl pracovat - velké prostory, hodně lidí, zhroutil se v autě. Viděla jsem, že to takhle nepůjde,“ popsala Studničkova manželka.
Bodyguard vlivných podnikatelů a právníků
Zdeněk Studnička žaluje český stát. Právnička, která stát ve sporu zastupuje, podotkla, že nespatřuje důvody, které zabránily včasnému podání žaloby na odčinění újmy.
„Nebylo zdůvodněno, proč se o tom začal žalobce bavit až několik dnů po uplynutí lhůty. Podle našeho názoru jsou následky v důsledku trestního stíhání závažné, ale ne natolik, že by byly v rozporu s dobrými mravy. Řada rozsudků popisuje ještě těžší následky na straně žalobců, jsou tam rozpady rodiny i sebevraždy,“ zdůvodnila, proč i v tomto případě měla být dodržena zákonem stanovená šestiměsíční lhůta.
Naopak právník Stanislav Balík připomněl slova Studničkovy manželky, že její muž nebyl v takovém stavu, aby si tyto věci mohl vyřídit.
„Uplatnění nároku v šestiměsíční lhůtě je na hranici ústavnosti, což už dříve konstatoval i ústavní soud. Promlčení je podle našeho názoru v rozporu s dobrými mravy i nelidské. Kdyby vše skončilo na promlčení, pro klienta by to byl další pocit křivdy, jeho zdravotní stav je i nadále vážný,“ konstatoval právník.
Studnička v osmdesátých letech sloužil v armádě, pak pracoval jako bodyguard. Lidi z podsvětí a z divokých devadesátých let, jako byli podnikatel Štefan Janda a jeho ochránce Julián Pokoš zastřelení Jiřím Kajínkem, znal více než kdokoliv jiný.
Později se stal realitním agentem. Řekl, že kvůli stíhání mu krachly velké obchody a přišel o jméno, které je v tomto byznysu nezbytné.
Ve vazbě skončil na základě výpovědi člověka, kterému půjčil na projekt s mědí osm milionů korun. Muž ale podle spisu penězi platil své dluhy a věřitele Studničku udal, že ho vydírá.
