Z oslovených firem z regionu o tom uvažuje například firma Doosan Škoda Power, dodavatel energetických celků.
„V současné době prověřujeme možnosti antigenního testování,“ sdělil personální ředitel Richard Kabuď. Dodal, že aktuálně firma zaměstnancům plně hradí náklady na přesnější a dražší PCR testy ke zjišťování covidu, kterými procházejí v souvislosti s výkonem své práce nebo při podezření na nákazu.
„Zejména jsou to případy zahraničních služebních cest nebo potenciálního rizikového kontaktu na pracovišti,“ sdělil Kabuď. Testy firma platí také v případě některých tuzemských výjezdů, kde je negativní test vyžadován například pro vstup do elektrárny.
„V případě PCR testování spolupracujeme s registrovanými odběrovými laboratořemi, kde hradíme standardní ceníkovou cenu zhruba 2 500 korun za jeden test. Náklady na testování se tak u nás pohybují v řádu desetitisíců korun,“ doplnil Kabuď.
Pořídili kamery na měření tělesné teploty
O vlastním testování uvažuje i firma Omexom GA Energo, která se zaměřuje na montáže přenosových soustav.
„Vlastní testování neděláme, ale velmi o něm přemýšlíme,“ sdělil jednatel a generální ředitel Zdeněk Žídek. Připomněl, že část zaměstnanců chodí pravidelně na testy do laboratoře, protože je firma vysílá na montáže na sever Německa.
„Vyjet smějí, protože přenosové soustavy jsou součástí kritické infrastruktury států, ale musí mít test podle mezinárodních standardů. Ve firmě jsme instalovali i nákladné kamery na měření tělesné teploty příchozích a udělali další opatření,“ sdělil Žídek.
Plzeňský Prazdroj se podle mluvčího Zdeňka Kováře hodlá zaměřit spíše na zajištění potřebné ochrany zaměstnanců za pomoci prostředků, které jsou v tuto chvíli dostupné. „Testování antigenními testy aktuálně neděláme,“ dodal Kovář.
Větší motivace nechat se testovat a hlásit kontakty
Antigenní testy nenakupuje ani firma Daikin sídlící v průmyslové zóně Borská pole v Plzni, výrobce zařízení k vytápění a chlazení. „Firma nákup antigenních testů nevylučuje, ale v tuto chvíli se tím nezabývá,“ sdělil mluvčí Ondřej Hubatka.
Epidemiologové a další odborníci pro snížení počtu covid pozitivních lidí v populaci také doporučují, aby zaměstnanci namísto 60 procent mzdy dostávali v karanténě 100 procent, aby se zvýšila jejich motivace nechat se testovat a hlásit hygienikům lidi, s kterými se ti covid pozitivní sešli.
„Nemáme pobídky k tomu, aby se lidé testovali, trasování nefunguje, protože průměrný počet kontaktů je 0,7. Lidé nechtějí hlásit svoje kontakty, protože se obávají, že je dostanou do existenčních problémů,“ sdělil 7. ledna pro Český rozhlas biochemik a prorektor Karlovy univerzity Jan Konvalinka.
I na tuto výzvu slyší jen málo firem. „Jakákoliv aktivita, která umožní lepší prevenci a ochranu proti covidu dává smysl. Stoprocentní náhrada výdělku v době karantény z důvodu covidu je přístup, který výrazně napomůže k lepšímu trasování rizikových kontaktů. Lidé se nebudou bát poskytovat informace o svých kontaktech, aby jim nezpůsobili ekonomickou újmu,“ myslí si Kabuď z Doosanu.
Jisté v tuto chvíli ale je, že kdyby se kterákoli firma rozhodla hradit lidem v karanténě 100 procent mzdy, šlo by to z její kapsy, stejně jako zmíněných 60 procent vyplácených v prvních 14 dnech karantény či nemoci.
