Lékaři i v tomto období doporučují očkování, které probíhá ve zkráceném letním schématu, aby byl zájemce co nejdříve chráněný.
Neočkované lékaři varují, aby si dali pozor i na tmavé tečky na kůži, což mohou být nižší stadia klíšťat – larvy a nymfy. Ty ale virus klíšťové encefalitidy také přenášejí.
„Tato drobná vývojová stadia klíštěte vypadají jako smítko na kůži. Někdy si jich člověk všimne, až když se nasají a místo začne svědět. To ale není včasné objevení,“ vysvětlila lékařka očkovacího centra Zdravotního ústavu v Plzni Daniela Fránová.
Poradila i způsob, jak larvy a nymfy co neefektivněji odstranit. „Nanesu na vatu sádlo, kroužím po klíštěti a ono se na vatu nalepí,“ uvedla lékařka.
Dospělé klíště se podle ní nejlépe odstraňuje pomocí pinzety. „Nejlepší je nejdříve dezinfikovat místo přisátí i s klíštětem, následně klíště uchopit a současně kroutit a táhnout. Používám kroutivý tah, jako když odemykám dveře, které táhnu k sobě,“ popsala Fránová.
Ta v žádném případě nedoporučuje mazat na klíště třeba máslo s předpokladem, že se samo pustí. „Nepustí se, drží se jako klíště,“ konstatovala s nadsázkou Fránová.
Dva lidé skončili na jednotce intenzivní péče
Na infekční klinice Fakultní nemocnice v Plzni bylo s diagnózou klíšťová encefalitida hospitalizováno za první půlrok letošního roku 76 pacientů, z toho 11 dětí.
„Na neurologické klinice bylo ve stejném období hospitalizováno šest pacientů, dva pacienti byli umístěni na jednotku intenzivní péče I. interní kliniky. Těžší průběh byl zaznamenán u zhruba deseti pacientů,“ uvedla primářka infekční kliniky Jana Váchalová.
Zájem o očkování v očkovacím centru Zdravotního ústavu v Plzni je podle Fránové zhruba stejný jako v minulých letech. Denně sem na očkování proti klíšťové encefalitidě přichází 40 až 60 zájemců, převažují ale lidé přicházející na přeočkování.
Pro ty, kteří přicházejí na první dávku, je připravené zkrácené očkovací schéma, kdy druhá dávka se dává po 14 dnech. „Existuje jediné omezení – kdo měl přisáté klíště, musí přijít za měsíc, což je inkubační doba klíšťové encefalitidy. Pokud tedy nebude mít žádné příznaky onemocnění,“ poradila Fránová.
Proočkovanost je u dětí 30 procent
Upozornila, že neexistuje centrální evidence očkování, ale odhady říkají, že v dětské populaci je proočkovanost přes 30 procent, v dospělé asi 18 procent. „Dospělí jsou přitom více ohrožení. Čím vyšší věk, tím vyšší riziko těžšího průběhu. Není to ale pravidlo,“ sdělila Fránová s tím, že proočkovanost je v České republice nízká na rozdíl třeba od Rakouska, kde tuto formu ochrany využívají zhruba čtyři pětiny populace.
Tomu také odpovídá množství případů klíšťové encefalitidy. Očkování má podle Fránové 99procentní účinnost. „To znamená, že 99 procent lidí je chráněných. Jedná se o očkování, které se velmi dobře snáší, nežádoucích účinků je minimum,“ sdělila Fránová.
Někteří lidé odmítají očkování s tím, že se pravidelně kontrolují. „Nemohou se ale kontrolovat každou hodinu, navíc malá vývojová stadia klíštěte mohou při prohlížení uniknout pozornosti,“ konstatuje Fránová.
Když pak člověk objeví klíště později, kdy je hodně nacucané, je větší pravděpodobnost, že se virus přenese. ČHMÚ před pobytem v přírodě doporučuje použití repelentu.
