Z druhého zámeckého nádvoří litomyšlského zámku začíná pomalu mizet monstrózní lešení. Přitom ještě loni touto dobou nebylo jasné, zda se zámek zapsaný na seznamu UNESCO rekonstrukce dočká.
Hrozilo totiž, že památkáři kvůli odvolání jednoho z účastníků výběrového řízení nestihnou v termínu vyčerpat čtvrtmiliardovou evropskou dotaci.
Kdyby Národní památkový ústav akci nerozjel, hrozily další škody kvůli zatékání do střešní konstrukce.
„V poslední fázi už jsme museli na půdě poponášet různá vědra a vaničky, abychom do nich chytali dešťovou vodu, která přes krytinu protékala. Staré tašky byly na řadě míst vydrolené. Pochopitelně jsme každý rok opakovaně řešili dílčí opravy, ale do některých míst se pokrývači už nechtěli ani pouštět, aby nepoškodili to, co ještě drželo pohromadě,“ řekl kastelán zámku Petr Weiss, který o probíhající rekonstrukci promluvil při Světovém dni architektury.
Poslední rekonstrukcí zámek prošel na konci 80. let, stavební firma musela spěchat, aby splnila podmínky dotace a vše stihla za deset měsíců. „Na zámku to vypadá, jako když tam právě bouchla sopka. Ale budeme věřit, že se to všechno podaří. Za dva měsíce musí být hotovo,“ dodal Weiss k dokončení první fáze oprav.
Našlo se pětadvacet ložisek dřevomorky
Na dělníky na půdě čekalo překvapení. Harmonogram ohrozilo zejména pětadvacet ložisek dřevomorky, která od poslední rekonstrukce na půdě bujela pod vylitou betonovou podlahou. Stavbaři pochopitelně s určitým objemem poškození počítali, ale sondy všechno odhalit nedokážou.
„To bychom museli všechno rozkrýt a rozvrtat destruktivním způsobem. Podle původní projektové dokumentace měly být odstraněny jen části betonu, aby došlo k odvětrávání a zároveň se patky trámů zkontrolovaly. Po nálezu dřevomorky byl beton odstraněn z velké části, aby už nedocházelo ke kondenzaci vody,“ vysvětlil kastelán. Dřevomorka nadělala dost starostí i ve stropě 3. nadzemního podlaží.
Dřevokazné houbě neušla ani stropní konstrukce místnosti ve třetím nadzemním podlaží, která dosud sloužila jako depozitář obrazů. „Máme tady skupinu makedonských štukatérů, kteří jsou velice šikovní a v rekordním čase rákosový strop dali dohromady včetně štukové římsy,“ dodal Weiss.
Došlo i na krov, který byl na některých místech viditelně napaden dřevokazným hmyzem nebo hnilobou. Opravy se prováděly tzv. protézováním, při kterém se neodstraní původní trám, ale pouze se k němu připevní nová nepoškozená část.
Dobrou zprávou je, že obnova a zabezpečení výjimečné konstrukce krovů ze 30. let 17. století umožní jejich zařazení do prohlídkových okruhů. Památkáře také potěšilo, že ve východním křídle druhého patra se zachovaly fragmenty klasicistní výmalby z doby hrabat Valdštejnů, které procházejí restaurováním. Podle kastelána je v současné době střecha téměř dokončena. „Jsou asi jen dvě místa, kde nám chybí střešní krytina, neboť tam probíhá ještě restaurování komínů,“ dodal Weiss.
Kvůli zkrácenému termínu bylo nutné na západní a východní straně zámku postavit na velkých betonových základech dva mohutné jeřáby. „Čekali jsme, že s tím veřejnost bude mít problém, ale pak se nakonec ukázalo, že je to atrakce, kterou si fotí zejména tatínci. V létě bylo nad zámkem nakumulováno také více balonů,“ řekl kastelán.
Obnova sgrafitových psaníček potrvá až do roku 2027
Zahájena byla i druhá etapa za 425 milionů z národních zdrojů, při které se na zámku zdrží hlavně restaurátoři, a to až do roku 2027, kdy má být dokončena renovace venkovních sgrafit. Na mnohých místech již značně opadaná psaníčka mezi lety 1973 až 1989 restaurovala čtveřice předních českých výtvarníků – Václav Boštík, Zdeněk Palcr, Stanislav Podhrázský a Olbram Zoubek.
Oproti současnosti dojde i na stavbu nové lunetové římsy na severní straně zámku. To, co mnozí návštěvníci považují za neoddělitelnou a původní součást objektu, je ve skutečnosti ocelová konstrukce vyplněná železobetonovými skořepinami a zdobenou kompozicí, jejichž autorem je z převážné části Stanislav Podhrázský.
„Děláme to kvůli ochraně sgrafitové fasády ze severu, kde je nejvíc exponovaná. Římsa součástí historie zámku spíše nebyla, neboť po velkých požárech města spadla. Při její stavbě budeme postupovat po vzoru římsy z předrevolučních dob,“ sdělil Petr Weiss. Ve třetím nadzemním podlaží se opravují rovněž prostory, do kterých se vrátí městská galerie. Otevřít by mohla už příští rok na jaře.
Z výčtu nových expozic bude nejzajímavější část věnovaná fundusu historického divadla. Do dnešní doby se na zámku zachovalo přes dvacet kompletních sad divadelních kulis (palác, vězení, kavárna atd.), které se nacházejí v depozitáři.
„Nová stálá výstava tyto poklady z 18. století odhalí veřejnosti. Současně bude nevyužitá část souboru divadelních dekorací uložena v novém depozitáři s řízeným klimatem. Do této jinak střežené místnosti však budou moci příchozí nahlédnout díky proskleným dveřím přímo z divadelní expozice,“ doplnil kastelán. Změní se i zázemí pro návštěvníky. Dnešní pokladna dostane podobu moderního centra, v zámku přibude informační systém, nové budou i toalety.
Rozpadlý zámeček v Mirošovicích na Teplicku je po dvou letech opravený
16. července 2023 |
