Po průzkumu se zdá, že ani jedna odpověď není správná.
Vědci se museli spustit do osmimetrové hloubky. Ohledali tam výklenek, který kdysi mohl sloužit jako trezor.
„Byla to pro nás výjimečná záležitost, kvůli průzkumu se musela rozebrat podlaha. Jsou tři teorie, výklenek mohl být záchod pro vězně, tajná skrýš, nebo stavební rozpěra mezi dvěma skalami,“ řekl kastelán Miloš Dempír.
Možnost zbudování tajné schránky nebyla až tak nepravděpodobná. Dva kvalitně dochované trezory jsou například ve hřbitovní věži ve Strakonicích.
Nicméně ve svojanovské věži je vlhko a ke schránce obtížný přístup. „Hodnotné předměty by tu trpěly,“ řekl Jiří Varhaník z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně. Tento muž se výklenky ve věžích a podobných stavbách zabývá a ten svojanovský byl jeden z posledních, který ještě neviděl.
Otvor ve zdi nesloužil nejspíš ani jako latrína, nemá totiž jímku či odtok. Běžněji zaznamenali stavební historici a archeologové záchody na dně středověkých věží ve Francii a Itálii.
Nika vznikla už při stavbě věže a později se ještě rozšířila. Mohlo se tak jednat o stavební úpravu, která zvětšila prostor hladomorny.
„Hladomorna byla využívána, trestanci se svrhávali dolů. Ostatky těl se čas od času vyndávaly. V minulém století byla věž vytěžená, očištěná a už je prázdná,“ řekl Dempír.
