S názvem jeho funkce se zatím setkal asi málokdo. Svého cyklokoordinátora totiž mají Pardubice jako jedno z mála českých měst. I když je tam zatím jen dočasně, dokud neskončí tříletý projekt Central MeetBike, jehož prostřednictvím je jeho pozice placená.
"Doufám, že se to městu osvědčí a zachová tuto funkci i do budoucna, ať už ji budu dělat já, nebo někdo jiný," říká cyklokoordinátor Vojtěch Jirsa.
Vojtěch JirsaVystudoval inženýrství životního prostředí se zaměřením na urbanismus a územní plánování na pražské ČVUT. Rok také studoval na technické univerzitě v Dánsku. Je mu 25 let. |
Teď pracuje na koncepci jednodušších a levnějších změn, které jde udělat víceméně hned. Plánuje třeba zjednodušení dopravního značení, volný průjezd jednosměrek v obou směrech pro cyklisty nebo přerozdělování dopravního prostoru. To znamená, že pruhy jsou pro auta někde zbytečně široké, takže se na silnici jednoduše nakreslí cyklopruh.
První na ráně jsou jednosměrky
Je něco, s čím by se dalo začít už letos?
Na řadu by mohly přijít jednosměrky. Například Jindřišská, která propojuje třídu Míru s Karlovinou, ta si o to vyloženě říká. Provoz pro auta je jednosměrný, ale není důvod, aby tam museli jezdit v jednom směru také cyklisté.
Máte i nějakou vizi dlouhodobého rozvoje cyklodopravy?
Bude to plán infrastruktury s výhledem řekněme na třicet let. Půjde o náročnější opatření týkající se změny celkového vzhledu ulic. Ulic, které tady zatím nemáme, ale jsou typické například v Dánsku nebo v Holandsku, kde se na kole jezdí hodně.
S čím by mohly být při inovacích největší potíže?
Teď se mi zdá všechno celkem pozitivní a nakloněné změnám. V Pardubicích je, alespoň co se týče úprav v cyklodopravě, silná politická vůle. Ale bude náročné vše dojednat. Je nutné najít shodu s lidmi z magistrátu, s policií, s dopravním podnikem či městskými obvody, a pokud je zrovna ve hře nějaká krajská cesta, jakou je například 17. listopadu, pak musíme jednat i s krajským úřadem. V tom je vlastně název cyklokoordinátor docela trefný.
V této pozici jste od dubna. Co jste dělal předtím, než jste do ní nastoupil?
Studoval. Cyklistice jsem se na škole hodně věnoval, studoval jsem urbanismus a územní plánování a ve všech možných pracích jsem se zaměřoval na cyklodopravu. Jsem ale také členem sdružení Město na kole, takže jsem většinu volného času věnoval cyklistice už dříve. Nadchla mě tak před sedmi lety, takže to je asi čtvrtina mého života.
Jak často jezdíte na kole?
Asi tak srovnatelně jako dvacet procent Pardubáků. Každý den.
Takže v Pardubicích je dvacet procent každodenních cyklistů?
Asi o něco málo méně, ale to nevíme přesně. Uvidíme, co ukáže letošní sčítání lidu. Odhaduji, že jen do práce jezdí mezi patnácti a dvaceti procenty lidí. Například v dánské Kodani je to asi čtyřicet, v jiných městech i padesát pět procent.
Kdy vlastně lidé v Pardubicích s cyklistikou začali?
Možná by bylo lepší zeptat se, kdy skončili. Ještě za dob rodičů našich prarodičů byla auta výsadou několika málo lidí, takže všichni chodili pěšky nebo jezdili na kole.
