Už jen přelepit pamětní desku padlým sokolům z roku 1938, aby nebyla v záběru kamer, na svatební stoly do broušených váz naaranžovat bílé svatební karafiáty, růže a kaly a donést dort. Tahle svatební party vznikla v neděli večer na travnatém plácku vedle přeloučské sokolovny.
„Příběh mladých chlapců basketbalistů se odehrává v letech 1938 – 1951. Prožívají nacistickou okupaci i komunistický převrat, což zasáhne do jejich životů. A oni musí přemýšlet, jak tomu čelit a uchovat si svoje charaktery. A jak podpořit svůj tým,“ přibližuje děj připravovaného filmu jeden ze scenáristů Jiří Závozda.
Zlatý podraz vznikl na základě skutečných událostí a životních příběhů jediných českých basketbalových mistrů Evropy. Jejich vzor, trenéra Jaroslava Valentu, popravilo gestapo.
Při výslechu se rozběhl hlavou proti zdi, jeho zranění byla zásadní, ale ne smrtelná. Nechtěl vypovídat. A tak ho nacisté „jen“ popravili. Z piety je ve filmu jeho jméno zachováno.
„Kluci, tu girlandu nad kapelou dejte trochu níž,“ přeje si kameraman Vladimír Smutný a řetěz barevných žárovek začínají technici upravovat na jeho přání.
Po jednadvacáté večerní se na svatební hostinu, kde se žení Zdeněk Piškula se Simonou Lewandowskou, začínají shromažďovat svatební hosté. Světlo ale stále není podle představ držitele sedmi Českých lvů kameramana Smutného, a tak se čeká.
„Touhle dobou večer už musí být kus dortu snědený,“ říká jeden z rekvizitářů, zakrojuje a porce oříškového dortu s máslovými růžičkami roznáší svatebčanům.
Sladkou pochoutku větří i pes, který má s děvčaty proběhnout před kamerou, zvíře se jen těžko smiřuje s tím, že ho mladé svatebčanky táhnou na vodítku na druhou stranu. Je třeba vychytat záběr přes hlavního hrdinu Filipa Březinu, jak tančí s nevěstou, na Zdeňka Piškulu, který má sólo za mikrofonem.
„Basketbal je symbolem fair play“
„Točte se, tancujte, snažte se v tanci uhnout trase kamery, ta jede na Zdeňka,“ ozve se z černého stanu režisér Radim Špaček.
Zlatý podrazLíčí osudy jediných basketbalových mistrů Evropy ze Ženevy 1946, kteří zažili okupaci, ale i nástup komunismu k moci. režisér: Radim Špaček scénář: Jiří Závozda, Jakub Bažant, Kristina Nedvědová kamera: Vladimír Smutný hrají: Filip Březina, Zdeněk Piškula, Patricia Volny, Simona Lewandowská, Ondřej Malý, Stanislav Majer, Alena Mihulová, Jan Hartl premiéra: 22. října 2018 Poznámka: Z vítězných mistrů Evropy žije jediný - dvaadevadesátiletý Ivan Mrázek. |
Ten přitom není velký sportovní fanoušek a nad scénářem dlouho váhal. Sport tam ale nehraje tu hlavní roli.
„Není to sportovní film. Navíc basketbal je pro mě vizitkou gentlemanství, fair play a týmové souhry. Hrají ho vysokoškoláci. Je to pro mě symbol čestného přístupu ke sportu, souvisí to se vztahem k vlastenectví,“ říká režisér Radim Špaček.
Hercům nakázal trénink od loňského srpna pod dohledem zkušených trenérů. Ovšem postaru, žádná moderna z NBA.
„Tenhle film beru jako první satisfakci pro ty chlapy, které my teď hrajeme. Na to mistrovství do Ženevy jeli jako outsideři a bez peněz a oni to tam pak celé vyhráli. Věřím, že se jejich příběh filmem otevře, lidi by ho měli znát,“ řekl herec Zdeněk Piškula.
Jeho postava ženicha zpívá, svatební komparz mezi sebou pantomimicky hovoří a gestikuluje, aby nerušili Piškulovo hudební číslo.
„Ještě bude zkouška,“ oznamuje pomocná režisérka vysílačkou a osazenstvo čeká na pokyn.
„To jim neprozrazuj, jako že jedeme naostro,“ ozve se režisér. Nikdo se nemá moc šanci zasmát, protože akce se rozjíždí, kapela hraje Piškulovu píseň a ten již poněkolikáté rozbaluje svoje sólo.
Film Zlatý podraz by měl mít svoji premiéru ještě letos na podzim.
