Jako jediná žena se v anketě Největší Čech umístila v první desítce. Ačkoli je původ této rodem údajně Vídeňačky poněkud nejasný, lidé ji považují za Východočešku. Do místa jejího dětství v Ratibořicích už přes sto let každoročně míří tisíce poutníků, z dalších míst na východě Čech měla nejblíž k Litomyšli.
Spisovatelka Božena Němcová
Před týdnem uplynulo 150 let od jejího úmrtí. "Místo Boženy Němcové v české kultuře je nezastupitelné, patří jí řada prvenství. Svým životem a dílem inspirovala vznik mnoha uměleckých děl - básní, próz, soch, hraných i dokumentárních filmů," říká ředitelka Městské knihovny v Litomyšli a znalkyně spisovatelčina života Jana Kroulíková.
V úterý 14. února budete ve vaší knihovně přednášet o Boženě Němcové jako o první české feministce. V čem byla první?
Co nevíte o NěmcovéPodobizny Děti Manžel Augustův konec Tajemný původ |
Byla určitě první česká profesionální spisovatelka, která se živila psaním. A byla také první, která byla uznávána muži. Teprve po ní přišly další autorky.
Proč se vymykala tradičnímu postavení hospodyně?
Kdo si o ní něco přečetl, tak ví, že její domácnost nebyla zrovna tradiční měšťanská, jako byly ostatní v té době. Božena Němcová nebyla moc na uklízení a vaření, ostatně na to měla svoji služku, ke které se chovala spíš jako ke své kamarádce. Sama se raději věnovala psaní. Proto s ní nebyl její manžel Josef Němec spokojený, že nebyla dobrá hospodyně.
Zřejmě se bránila patriarchálnímu pojetí manželství...
Je otázka, jestli byla v dnešním pojetí feministkou. Nebojovala za větší práva žen, neznevažovala roli mužů, v jejím životě hráli velkou roli. Ale chtěla, aby se ženy mohly samy vzdělávat a měly v tomto smyslu možnosti jako muži. Což v době jejího mládí ještě vůbec nebylo.
Pak chtěla, aby si ženy mohly samy partnery vybírat, vždyť i v jejím případě jí muže vybrala matka. A aby se ženy mohly podílet na veřejném dění. Měla tu smůlu, že zemřela tak brzo a po uvolnění politických poměrů se rozkvětu vlasteneckého života i větší aktivity žen už nedočkala.
Čím může naše nejvýznamnější spisovatelka 19. století zaujmout dospělé čtenáře ještě dnes?
Svým životem. Bylo by dobře, kdyby si lidé přečetli její korespondenci. Pak by mohli ocenit, jak pěkným jazykem psala na rozdíl od mnoha jejích současníků, a zároveň by si jí mohli vážit jako člověka, který navzdory dobovým konvencím touží po osobní svobodě.
V Litomyšli byla Němcová víckrát. Kdy a proč tam zamířila poprvé?
Na podzim roku 1839 sem přijela s manželem Josefem Němcem. Bylo to jejich třetí město, ve kterém společně pobývali. Přivezli si s sebou ročního syna Hynka a krátce nato se jim narodil druhý syn Karel. O tomto přibližně ročním pobytu nemáme žádné zprávy. Bylo to období klidné, rodina tehdy neměla nouzi.
A druhá návštěva?
V roce 1851 pobývala tři týdny na Horách u České Třebové, kam ji pozval František Matouš Klácel a při té příležitosti si udělala malý výlet do Litomyšle. Návštěva na Horách byla velmi významná z hlediska jejího mileneckého vztahu k Janu Helceletovi.
Nejvíc je znám třetí pobyt Němcové v Litomyšli. Proč?
Od něj si Němcová velmi slibovala, protože nakladatel Antonín Augusta jí měl vydávat sebrané spisy a podruhé vydat i Babičku. Autorce z toho kynul finanční zisk, naděje, že bude moci žít samostatně, nezávisle na svém muži. Bohužel, její chatrné zdraví nevydrželo. V Litomyšli zjistila, že už není schopna tvořit, nemohla se soustředit ani na přepracování Babičky.
Od poloviny září do konce listopadu 1861, kdy ji manžel odvezl zpátky do Prahy, se její stav neustále zhoršoval, nebyla schopna plnit podmínky dané smlouvou. Tiskař Augusta ji nevybíravými slovy vybídl k odjezdu, nakonec jí přestal platit ubytování i stravování. Spisovatelka doslova hladověla a v posledním stadiu rakoviny umírala. Z té doby se zachovaly jen tři nedokončené dopisy Vojtovi Náprstkovi a z nich je patrné, že už je nepsala spisovatelka Babičky, ale člověk, který je psychicky někde úplně jinde. Do dvou měsíců po návratu z Litomyšle zemřela. A tím skončil její krásný sen, že by se osamostatnila a dál literárně tvořila.
