Návštěvníci, kteří v těchto dnech vstoupí do železobetonových útrob tvrze Bouda, budou hned u vstupu ohromeni. Za pancéřovými dveřmi v místě překladiště uvidí na čestném místě obrovitý státní znak, který se podařilo zachránit z budovy zaniklých Orlických kasáren v Žamberku.
Znak byl na průčelí kasáren téměř 90 let němým svědkem událostí formujících osudy naší země. Přežil německou okupaci, kdy byl pravděpodobně ukryt pod štukem nebo bedněním, i čtyři dekády komunismu.
„Pod tímto znakem si v pohnutých dnech roku 1938 důstojníci tvrze Bouda chodili pro rozkazy, neboť tento znak zdobil průčelí velitelství kasáren v Žamberku, kde sídlil Hraničářský pluk číslo 19, jehož V. prapor tvořil posádku tvrze Bouda,“ sdělil ředitel Společnosti přátel čs. Opevnění Petr Štemberk.
Boudařům trvalo tři a půl roku dostat znak s obrovskou symbolickou hodnotou do dnešní prvorepublikové podoby.
„Znak jsme zakoupili z peněz Společnost přátel československého opevnění a na rekonstrukci a instalaci se skládali všichni naši členové a sympatizanti doslova jako na Národní divadlo. Památníkem jsme si chtěli připomenout naše dědy a pradědy, kteří opevnění stavěli a byli připraveni bránit republiku, k čemuž bohužel vlivem historických událostí nedošlo. Byli to zrazení obránci opevnění, což si chceme tímto Památníkem československého opevnění připomínat,“ okomentoval motivy vzniku památníku Štemberk.
Znak Československé republiky o rozměrech 180 krát 180 centimetrů před čtyřmi lety odkoupili od majitele, který přestavoval bývalé Orlické kasárny pro komerční použití. Téměř dvoutunového českého lva poté restaurovali kameníci z Ostroměře, kde se dodnes těží známý hořický pískovec.
Znak nejvíce utrpěl po druhé světové válce
Kromě očištění a konzervace museli znaku navrátit i původní prvky, neboť po změně ústavy a státní symboliky v roce 1960 byl znak zbaven feudálních prvků a doplněn o symboly zdůrazňující vládu jedné strany. Všechny poválečné úpravy znak výrazně poškodily.
„Byly na něm minimálně tři vrstvy barev. Ale nejvíc brutálním zásahem je odsekaná korunka, kterou nahradila pěticípá hvězda, a zlikvidovaný slovenský kříž na hrudi,“ popsal při renovaci největší šrámy kameník Jindřich Šimek, který musel šetrně odsekat štít se siluetou Kriváně s plameny, místo kterého vsadil původní prvorepublikový štít s dvojramenným slovenským křížem stojícím na trojvrší.
Novou replikou původních prvků je i pískovcová korunka, která nahradila pěticípou hvězdu. Z cementové směsi musela být domodelována i poškozená část ocasu lva. Slavnostního odhalení se v pátek účastnila i dcera armádního generála Ludvíka Krejčí paní Marie Žižková.
Vedle loni osazených pancéřových dveří znak ve vstupním objektu tvoří ucelený dílek tvrze. „V rámci další etapy rekonstrukce vchodového objektu počítáme ještě s novou betonovou podlahou. Tu, co tady máme dnes je po hrubé betonáži z roku 1938,“ dodal k nedodělkům Petr Štemberk.
Boudaři chtějí jednu z pěti stavebně dokončených tvrzí co nejvíce přiblížit podobě z roku 1938. Loni se Bouda dočkala nové omítky i pěchotních zvonů pro lehké kulomety. V prostoru památníku jsou na stěnách instalovány i repliky dobových světel, která by do budoucna mohla osvětlovat celý objekt.
