S odsunem sudetských Němců po druhé světové válce a s příchodem nových osadníků zanikla oblast, která měla na pomezí Čech a Moravy nejen své jméno, architekturu, kulturu, ale i zvyky, písně a kroje. Ve svitavském muzeu německý živel reprezentuje velkolepý betlém, stovky fotografií, několik ročníků novin Zwitauer Nachrichten a řada dalších předmětů.
Sbírky muzea se však v nedávné době rozrostly o nový exponát. Je jím tzv. hřebečský kroj, který muzeu odkázala Martha Appelová, rodačka z nedalekého Chmelíku.
„Jde o důležitý symbol propojení původního německého živlu se současnými Svitavami. Že by nějaký původní rodák po válce přišel a daroval muzeu památku na svůj rodný kraj, to se zatím nestalo,“ řekl k bohatě vyšívanému kroji ředitel muzea Hynek Stříteský.
Kroj však paradoxně není ušitý ve Svitavách, přestože motivy a zdobností vychází ze zdejšího folkloru. „Paní Appelová si ho vlastnoručně ušila po válce v bavorském Mühldorfu jako vzpomínku na svůj rodný kraj,“ dodal Stříteský.
Rodačka z Chmelíku kroj nepovažovala jen za jakousi relikvii zavřenou ve skříni, aktivně se v něm objevovala na veřejnosti. Mimo jiné třeba na srazech krajanských sdružení odsunutých sudetských Němců. Oblékla si ho i 19. října 2001 na pohřeb Emilie Schindlerové, manželky zachránce Židů Oskara Schindlera.
Martha Appelová se narodila 2. června 1928. Ve Svitavách navštěvovala do roku 1944 dívčí měšťanskou školu. Bydlela u svého strýce a majitele lánské cihlárny Franze Porteleho.
Appelová začala do Svitav jezdit po revoluci
Do Svitav začala pravidelně jezdit po roce 1989, kde navštěvovala nejen místa spojená se svým dětstvím a mládím, ale také své přátele. „Naposledy tu byla v roce 2015. Letos 19. února ve svých 91 letech zemřela a ve své závěti nezapomněla ani na Svitavy. Její syn Robert Appel, který kroj do svitavského muzea osobně přivezl, neopomněl při jeho předání zdůraznit, že paní Martha nosila Svitavy vždy ve svém srdci,“ uvedl ředitel svitavského muzea, ve kterém se kroj objeví ve stálé expozici Labyrint svitavských příběhů.
Ve sbírkách muzea je pravděpodobně ještě jeden hřebečský kroj, který se ve Svitavách dochoval dokonce z předválečného období. „Nemáme o něm moc informací. Dochoval se v kostymérně ochotnického spolku, který fungoval ještě krátce po válce. Je velmi podobný tomu od paní Appelové, liší se pouze drobnostmi,“ dodal Hynek Stříteský k dalšímu pokladu muzea s tím, že kroj by rád nechal podrobit bližšímu zkoumání.
Hřebečsko bylo německou enklávou nacházející se z větší části na střední Moravě a částečně i ve východních Čechách. Kraj tohoto jména o rozloze 1 230 km² tvořilo 140 obcí a 6 měst: Březová, Lanškroun, Moravská Třebová, Mohelnice, Svitavy a Zábřeh na Moravě.
Ještě v roce 1939 zde žilo 130 tisíc obyvatel, z toho 126 tisíc Němců. Historie německého osídlení tohoto prostoru byla ukončena usnesením Postupimské dohody vítězných velmocí, na jejímž základě byli i obyvatelé Hřebečska vystěhováni do historických německých území.
