Pátek 19. srpna 2022, svátek má Ludvík
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 19. srpna 2022 Ludvík

Snímky z konce války ukazují likvidaci letadel v Mýtě i zapadlé Giganty

  11:19
Ohořelé trosky ještě nedávno plně bojeschopných vojenských letadel, obří letouny a všudypřítomný zmar. Obrazy z konce jednoho z nejničivějších válečných konfliktů v historii lidstva jsou dodnes zachyceny na málo známých fotografiích z letišť ve Vysokém Mýtě a Skutči.

Messerschmitt Me 323 Gigant na skutečském letišti v květnových dnech 1945. S rozpětím křídel 55 metrů a hmotností bezmála 30 tun patřil k největším letadlům své doby. | foto: Archiv Městské muzeum Skuteč

Dochovaly se ve vysokomýtském muzeu a v archivu badatele a odborníka na vojenskou a leteckou historii Pavla Petra, který pro MF DNES přiblížil události, které snímky dokumentují.

Messerschmitt Me 323 Gigant na skutečském letišti v květnových dnech 1945. S rozpětím křídel 55 metrů a hmotností bezmála 30 tun patřil k největším letadlům své doby.

Patří mezi ně přílet osmi obřích letounů Messerschmitt Me 323 přezdívaných Gigant, které na sklonku druhé světové války dosedly na plochu skutečského letiště. 

Obavy z nasazení zranitelných strojů na stále se zmenšujícím nebi třetí říše i nedostatek paliva vedl velení německé Luftwaffe k jejich přesunu na menší letiště, kde nebyly tolik na očích. Pro těžké německé stroje s rozpětím křídel 55 metrů a hmotností bezmála 30 tun se však na jaře 1945 krátká a rozmoklá dráha skutečského letiště stala pastí, ze které se je už nikdy nepodařilo vyprostit.

„Obří šestimotorové letouny působily i na chrudimském letišti. Němci zřejmě neplánovali, že s nimi ještě někdy odletí. Je tak možné, že je na dvě východočeská letiště v podstatě uklidili. V té době pro ně neměli ani palivo, ani využití. Na chrudimské Giganty ovšem 28. prosince 1944 zaútočily americké letouny P-51 Mustang, které tvořily doprovod posledního bombardovacího náletu na pardubickou rafinérii,“ říká Pavel Petr.

Pozůstatky monster, do nichž se vešla dvě nákladní auta, obrněná vozidla nebo dělo s tahačem, z letišť po válce rychle zmizely. Jako první vzal za své jejich plátěný potah. Nové využití naopak našly základní prvky jejich konstrukce, svařené z ocelových trubek. 

„Jeden z nosníků křídla je dodnes třeba ve Vrběticích u Skutče, kde z něj po válce postavili obecní zvonici. Stejně tak v lyžařském areálu Peklák v České Třebové stál roky skokanský můstek, který byl podepřen nosníkem křídla,“ vypráví badatel o posledních dochovaných zbytcích obřích letounů.

K posledním dnům války na skutečském letišti přidává ještě jednu zajímavou historku. Ta se sice také vztahuje k messerschmittu, ovšem tomu nejrozšířenějšímu.

Jen pár hodin po německé kapitulaci se partyzánům na skutečském letišti podařilo zprovoznit stíhačku Bf 109, na jejíž trup a křídla narychlo namalovali československé výsostné znaky. „Ve středu 9. května kolem 17. hodiny s ní dokonce vzlétl jeden ruský pilot, který utekl ze zajateckého tábora a bojoval s partyzány,“ uvádí Petr.

Letiště byla mimo dosah spojeneckých letadel

Luftwaffe v roce 1939 na východě Čech po československém letectvu zdědila poměrně hustou síť letišť. Vlajkovou lodí bylo letiště v Hradci Králové budované od roku 1928 pro Letecký pluk č. 4, který se v roce 1938 přesunul do pražských Kbel. 

O něco později na začátku 30. let minulého století se začalo budovat letiště v Pardubicích, a to nejdříve jako sportovní letiště, postupem času bylo militarizováno. Od roku 1937 zde sídlila stíhací peruť vyzbrojená elegantními letouny Avia B-534 pod vedením majora Alexandra Hesse, pozdějšího velitele 310. čs. stíhací perutě v Bitvě o Británii.

Výstavba chrudimského letiště byla zahájena pouze několik měsíců před podpisem mnichovské dohody. Jeho hangáry a letecká kasárna byly dokončeny až v roce 1941.

V protektorátě bylo dislokováno značné množství leteckých škol Luftwaffe, které působily jak na stálých, tak menších prvorepublikových letištích včetně Skutče nebo Chrudimi. „Mělo to své důvody. V protektorátu byl na rozdíl od okupovaných zemí západní Evropy klid. Prakticky až do jara 1944 nespadaly do operačního doletu spojeneckého letectva. Teprve v létě 1944 k nám začaly přilétat z Itálie americké doprovodné stíhačky,“ říká badatel, jehož zájem o historii letectví na východě Čech započal už v 90. letech v době studií na královéhradecké univerzitě.

Pro Luftwaffe se velmi důležitým letištěm stalo i Vysoké Mýto. „Když na jaře 1945 postoupila Rudá armáda k Vratislavi, Hitler město vyhlásil za pevnost. Ta byla obklíčená a jedinou možností, jak město zásobovat, byl letecký most. Opěrnými body bylo kromě letiště v Hradci Králové i to ve Vysokém Mýtě,“ popisuje Pavel Petr.

Němci na zásobování nasadili směsici nejrůznějších typů letadel. Ze začátku ve Vratislavi přistávala dopravní letadla Junkers Ju 52, později byly nasazeny nákladní kluzáky. Bombardovací letouny shazovaly nad městem padákové kontejnery.

Letouny se do Mýta vracely přes Drážďany

Němci museli vyřešit také zásobování palivem. „V podstatě začali létat z Vysokého Mýta do Vratislavi jednosměrně. Provedli shoz materiálu, ovšem nevraceli se hned zpátky, ale nasadili západní kurz a letěli na základnu do Drážďan, kde nádrže dotankovali. Nad ránem se pak vraceli do Mýta,“ vysvětluje badatel. Přes den letouny stály zamaskovány okolo vysokomýtského letiště podél dnešní silnice I/35 nebo u lesa.

Existuje jen velmi málo fotografií, které by německou techniku na vysokomýtském letišti zachycovaly před koncem války.

„Podařilo se to jen fotografovi panu Popelkovi. Nechal se na konci dubna 1945 naložit do nákladního auta, které s ním pod nějakou záminkou projelo po silnici na Litomyšl. Mezitím tajně fotil, co mají Němci na letišti zaparkovaného,“ popisuje badatel méně známé snímky s odstavenými a dobře zamaskovanými letouny Heinkel He 111 nebo Messerschmitt Me 410 dálkového průzkumného útvaru, který byl ve Vysokém Mýtě také dislokován.

Dodnes jsou v archivech dochované snímky, které zachycují likvidaci letadel samotnými Němci. „Nalili zbytek paliva na trup a zapálili. Byli na zahlazování stop připravení. Používali k tomu i takzvané bleskovice, v podstatě speciální lepicí pásku s malými pravidelně rozmístěnými náložemi, které propojovala zápalná šňůra,“ dodává Pavel Petr.

Komunální a senátní volby 2022

Komunální volby se konají 23. a 24. září. Ve stejném termínu proběhne i první kolo voleb do třetiny Senátu, jejichž případné druhé kolo bude o týden později. V Pardubickém kraji se volí v obvodech Pardubice a Ústí n. O.

Seznamy kandidátů: Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Litomyšl, Slatiňany, PřeloučJevíčko, Jaroměřice, Polička, Česká Třebováostatní 

  • Nejčtenější

Přiběhl, skočil, zachránil. Mladík vytáhl tonoucího z řeky a spěchal spát

Patrik Klapal za pomoci svých dvou přátel v neděli nad ránem zachránil muže, který v Chocni po Pivních slavnostech...

Okamžité zavření plynu neustojíme, říká šéf továrny, která nestíhá vyrábět

Společnost P-D Refractories, jeden z největších výrobců žáruvzdorného materiálu v Evropě se závody ve Svitavách,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Betonová tvrz, která měla chránit Československo. Bouda by pojala až 400 mužů

Premium Byla to chlouba československé armády a páteř obranné linie, která měla ochránit mladý stát před dobyvačnými choutkami...

Nesmyslný projekt, velká ztráta. Odpůrci rozhledny na Sněžníku rezignovali

Ekologové rezignovali na další kritiku výstavby rozhledny na polské straně Králickém Sněžníku. Je prakticky dokončená,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Čeští střelci měli pré. Peterka a spol. ničili i chorvatské basketbalisty

Čeští basketbalisté vyhráli v Pardubicích úvodní přípravný turnaj před zářijovým EuroBasketem, jehož jednu ze...

Porucha imunity je první známka, že je v našem životě něco špatně, říká lékařka

Premium Lidí s poruchami imunity přibývá. Příčinou je často špatný životní styl, což vede k vážným nemocem, třeba k rakovině....

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

První díl rozhovoru s Shopaholicadel: Práci neseženu, každý den můžu umřít!

Premium Rozhovorům se dlouho úspěšně vyhýbala, nyní ale udělala výjimku a Expresu poskytla exkluzivní sondu do své duše....

  • Další z rubriky

Sportovní park v Pardubicích lákal davy, lidé rozebrali 14 tisíc karet

Už posedmé mohly děti sportovat v pardubickém parku Na Špici. A nutno dodat, že možnosti využily v míře více než hojné....

Mosty na nové D35 prověřilo šest plných náklaďáků, cyklisté si tam zazávodí

Na budoucí dálnici D35 na Pardubicku probíhají zatěžovací zkoušky mostů. Šest plně naložených nákladních aut o...

Šoféruje pomocí lokte a joysticku, hendikepovaný mladík získal řidičák

Róbert Balušík ze Slovenska se stal řidičem, i přes svůj zdravotní hendikep, který mu znemožňuje zdvihnout ruce nebo...

Podobu pardubického přírodního parku Červeňák určí lidé, slibují radní

Pardubice hledají zpracovatele projektu na revitalizaci přírodního parku Červeňák. Dokumentaci, včetně územního...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

K vulgárnímu nápisu musela tatéra přemluvit sexem. Teď ho chce pryč

Její nápad se v salónech nikomu nelíbil. Žádný tatér s ním nechtěl mít nic společného, tak moc nápis svou nositelku...

Eva Burešová porodila. S Přemkem Forejtem dali synovi netradiční jméno

Herečka Eva Burešová (29) a šéfkuchař Přemek Forejt (35) přivítali na svět prvního společného potomka. Narodil se jim...

Jako noční můra. Umělá inteligence předpovídá poslední selfie lidstva

Obrázky generované umělou inteligencí jsou poslední dobou zajímavou internetovou kratochvílí. Občas se však povede...

Oldřich Navrátil přestavěl starý mlýn u Třebíče na pohádkovou chalupu

Herec Oldřich Navrátil (69) nejraději tráví čas na chalupě kousek od rodné Třebíče, kde si užívá čerstvého vzduchu a...