Husitský hejtman Petr Hromádka byl ještě se dvěma kněžími navzdory úmluvě odvlečen chrudimským hejtmanem Janem Městeckým z Opočna do Chrudimi a na náměstí upálen.

Husitský hejtman Petr Hromádka byl ještě se dvěma kněžími navzdory úmluvě odvlečen chrudimským hejtmanem Janem Městeckým z Opočna do Chrudimi a na náměstí upálen. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Zmínka o upálení hejtmana husitů narazila, Chrudim chce na desku jiný text

  • 41
Vytvořit text na pamětní desku o husitské revoluci tak, aby nevadil, se v Chrudimi i po šesti stoletích ukázalo jako problém. Město návrh dvou pamětních desek odmítlo a vymyslelo svou verzi. O ní ale zase nechtějí ani slyšet lidé, kteří se snaží výročí připomenout.

Na chrudimském náměstí totiž před 600 lety vyvrcholila epizoda, která byla hodně brutální i na poměry panující během husitské revoluce. Jeden ze zakladatelů husitského Tábora, kněz a hejtman Petr Hromádka se v únoru 1421 se svými spolubojovníky vzdal v obležené Chotěboři výměnou za svobodný odchod z města. 

Jejich protivníci však slovo nedodrželi, husity pochytali a upálili ve stodolách nebo naházeli do šachet v Kutné Hoře. Hejtman Hromádka a dva kněží pak byli 6. února 1421 právě v Chrudimi upáleni.

Právě na připomínku této události chtěli tvůrci projektu „Boží bojovníci – 600 let“ zasadit do dlažby na chrudimském náměstí na své náklady destičku, která by mimo jiné uváděla, že stovky husitů byly „navzdory čestné úmluvě o svobodném odchodu zajaty a usmrceny“.

„Hromádka ještě se dvěma kněžími byl chrudimským hejtmanem Janem Městeckým z Opočna odvlečen do Chrudimi a na náměstí upálen. Toto je velmi významná událost, o které by se mělo vědět,“ říká Jiří Motyčka, který patří k týmu, jenž připravuje připomínku 600 let od husitské revoluce. Samotný Hromádka už má sto let pamětní desku v rodné Jistebnici.

Letopisecká komise města, v níž sedí například i uznávaný archeolog Jan Frolík, ale řekla ne. Jednak podle ní nebyla osobnost Petra Hromádky tak významná, nelíbilo se jí nezvyklé umístění destičky do dlažby na náměstí a – co je důležité – navržený text nepovažovala za vyvážený. 

„Husité zničili v Chrudimi dominikánský klášter, což znamenalo obrovský zásah do života města. Přišlo nám nevhodné, že se má v textu připomínat upálení Petra Hromádky, ale zároveň nezmínit protiakci, která následovala poté,“ uvedl předseda historické a letopisecké komise Pavel Kobetič.

Spor o umístění pamětních destiček je ale ještě o trochu zamotanější. Tým projektu Boží bojovníci chtěl nyní v Chrudimi osadit dvě. Jednu na náměstí a jednu na pardubické fortně, která by připomněla obsazení města husity v čele s Janem Žižkou, od něhož uplyne 600 let 28. dubna. V budoucnu plánuje i třetí desku, která by měla připomenout osobnost faráře Martina Lupáče z Chrudimi.

Komise návrh zcela přepsala

Komisi se koncepty nelíbily a navrhla, že bude jen jedna deska na jiném místě a s textem, který její členové sami vytvořili. V něm už o Hromádkovi není zmínka, ani o městském hejtmanovi Janu Městeckém z Opočna, který stál za masakrem husitů a poté vydal Chrudim Žižkovi. 

Naopak se v ní píše o hejtmanovi Diviši Bořkovi z Miletínka, faráři Martinu Újezdském a o zničení kláštera. Z původního návrhu zbylo jen konstatování, že Chrudim po obsazení husity zůstala až do roku 1436 součástí pražského svazu.

„Doplnili jsme informace, které v návrzích chyběly a byly podle nás důležité. Nechali jsme ale konečné rozhodnutí na radě města,“ řekl Pavel Kobetič.

Radní se přiklonili k návrhu své komise. „Mám z toho velkou radost, husitství má samozřejmě nezanedbatelnou historickou stopu, 600 let si zaslouží připomenout, jsem za to moc rád,“ uvedl místostarosta Chrudimi Pavel Štěpánek (Piráti).

Na návrh nepřistoupíme, říkají autoři

Druhá strana však s takovou změnou nesouhlasí. „Návrh letopisecké komise odmítáme a nepřistoupíme na něj. Mrzí mne, jak se k tomu město postavilo,“ uvedl Jiří Motyčka. Dodal, že navržené texty desek jsou v pořádku.

„Máme od roku 2019 instalováno asi 25 pamětních destiček. Týkají se událostí, které se tehdy odehrály, a popisují je vyváženě. Tedy připomínáme i 600. výročí neblahých událostí, kterých se dopouštěli husité. Například vyvrácení kláštera v Hradišti nad Jizerou nebo vypálení Sezimova Ústí,“ uvedl. 

Zatímco malá města a obce o připomínku husitské revoluce stojí, ve větších městech podle Motyčky návrhy narážejí na nepochopení a odmítání. „V této republice se šestisté výročí výbuchu husitské revoluce v podstatě vůbec nepřipomíná,“ řekl Jiří Motyčka.

Zatím tak není jasné, zda se v Chrudimi nějaká pamětní deska u příležitosti kulatého výročí nakonec objeví. „Pochopil jsem, že návrh je kompromis mezi tím, co chtěli a s čím souhlasí letopisecká komise. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet,“ řekl starosta Chrudimi František Pilný.