Zleva (stojící) archeolog Tomáš Zavoral a jeho kolegové Martin Lanta a Tomáš Záruba při archeologickém výzkumu domů na pardubickém Příhrádku. | foto: Jaroslav Hubený

Archeologové našli v centru Pardubic stopy i z doby před Pernštejny

  • 0
Archeologové v Pardubicích nahlédli pod podlahy trojice domů v historicky cenném prostoru Přihrádku. Hledali stopy po osídlení tohoto místa ještě před dobou, kdy staré budovy ustupovaly pernštejnské výstavbě v 16. století. Průzkum předcházel rekonstrukci domů pro potřeby krajské knihovny.

„Zlomky keramických nádob s typickými okraji, výzdobou a tvarem nasvědčují, že tento typ keramiky spadá do 14. či 15. století. V minulém roce jsme v některých místech při hloubkových stavebních sondách objevili shluk kamnových kachlů, a to i s husitskými motivy. Z dalších motivů lze jmenovat třeba svatého Václava, který v dané době nebyl cizí husitským idejím, a často ho vídáme vyobrazeného společně i s kalichem,“ přiblížil nálezy archeolog Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Zavoral.

Průzkum zadní, tedy západní, zdi domů rovněž ukazuje, že byla součástí pernštýnské městské hradby, jejíž pata je hodně hluboko. A malá okénka jsou zřejmě pozůstatky někdejších střílen v opevnění.

Výzkumy Příhrádku potvrzující starší osídlení tohoto místa se řadí mezi další významné archeologické počiny v posledních letech – patří mezi ně například nález zahloubeného suterénu domu ze 14. století a mohutného příkopu na náměstí Republiky datovaného do 15. století nebo objev předpernštejnského suterénu domu při rekonstrukci třídy Míru.

„Je to další střípek do mozaiky, kterou o nejstarších Pardubicích skládáme. Archeologie ve spojení se stavebně historickými průzkumy může často interpretovat historický vývoj lépe než písemné prameny, především pro tato období, kdy jsou písemné prameny jen velmi strohé a víceméně již probádané,“ dodal Tomáš Zavoral.

V případě domů na Příhrádku je pro archeology důležité, že se při jejich současné proměně snižují podlahy o 50 i více centimetrů. V některých úrovních se tak podezdívání příček dostává do archeologických vrstev.

Někde byly ovšem podlahy v průběhu staletí dosypávány a zarovnávány různou směsí suti a zeminy, a nálezy tedy nemusí pocházet původně z tohoto místa.

Vedle keramických fragmentů nádob, kostí, zlomků skla gotického, renesančního i barokního obsahují násypy zbytky omítek, cihel, ale i ostění kamenných portálů.

Muzejní sbírky obohatily i dělové koule či milostné básně

Archeology však zajímají i miniaturní kousky rostlin, různých semen, zbytků dřev a uhlíků nebo stopy pylu, laboratoř pak může odhalit řadu údajů o někdejším okolním prostředí.

„Nyní jsme kopali v místnosti přilehlé ke kovárně, což bylo znatelné podle zbytků kovářských výhní a ohořelých částí zdi,“ řekl další muzejní archeolog Martin Lanta.

„Snažíme se umisťovat řezy kolmo na zdi domu, abychom byli schopni jednotlivé vrstvy datačně oddělit, tedy abychom poznali, zda jsou starší či mladší než samotný dům, který se právě rekonstruuje. Kopeme na takzvanou čtvercovou síť, tedy aby řezy navazovaly přes celou místnost. Díky způsobu této dokumentace jsme schopni rekonstruovat proměnu zdejšího terénu za dlouhá staletí. Tím, že výzkum probíhá po přirozených vrstvách od nejmladší po nejstarší, nám umožňuje se na každou fázi proměny tohoto místa dívat zvlášť. Potvrzuje se nám, že ve vrstvách je archeologický materiál a pro nás je to tedy jasná datační informace,“ přiblížil.

Rekonstrukce na Příhrádku

Po rekonstrukci za 54 milionů korun vznikne ze tří historických domů z 16. století interaktivní centrum krajské knihovny. Návštěvníci v něm najdou hudební oddělení knihovny s poslechovými místnostmi, grafický ateliér a tiskárenskou dílnu, veřejnou čítárnu, sál na autorská čtení a další komorní pořady, badatelnu s odbornou literaturou věnovanou astronomii a astronautice, prostor k promítání dokumentů, společenské hry i počítače pro veřejnost. Nebude chybět ani expozice významných spisovatelů a ilustrátorů Pardubického kraje, přehlídka ucelené sbírky starých tisků a aktuální výstavy.

Mezi mladší nálezy z Příhrádku patří například železné dělové koule, zřejmě švédské z doby třicetileté války. Ale třeba také novinové články dochované v zásypech stropů, sbírka milostných básní neznámého mladíka, válečné potravinové lístky z roku 1942 nebo výtisk Rudého práva z šedesátých let minulého století.

„Pro letošní rok jsme právě výzkumy ukončili, vrátíme se, jen pokud stavba bude dále zasahovat do nejstarších horizontů. Musíme se věnovat i jiným výzkumům či jejich zpracovávání, například souvisejících s výstavbou dálnice D35. Tam jsou nyní archeologové zapotřebí nejvíc, na všech jejích rozestavěných úsecích provádí nyní výzkumy kolem stovky lidí,“ dodal Tomáš Zavoral.