„U těchto druhů máme jinou prioritu, než je ukázat lidem. Cílem nás a v podstatě všech zoologických zahrad je udělat vše pro to, aby tato zvířata nevyhynula,“ nastínila mluvčí.
Jedním z druhů chovaných dlouhodobě v zázemí je pár vzácných asijských poloopic outloňů malých, které chovatelé přivezli do Ostravy v loňském roce. Dnes outloni žijí ve dvou vnitřních chovatelských prostorách a venkovním výběhu mimo návštěvnické okruhy.
 |
„Outloni jsou noční živočichové, kteří jsou ve dne málo aktivní. Variantou by sice bylo vytvořit jim expozici s obráceným světelným režimem, kdy by ve dne měli pocit, že je noc a naopak, jako je tomu třeba v expozici Tanganika, ale my jsme se rozhodli jinak,“ sdělila Nováková. Zoo zvířata pořídila hlavně proto, aby odchovala mláďata, proto je chovatelé umístili v prostředí bez lidí, kde mají k dispozici dvě vnitřní ubikace a venkovní výběh.
„Nejdřív se musela obě zvířata seznámit. Samce jsme totiž přivezli z Jihlavy, zatímco samici z Lipska,“ podotkla zooložka Pavla Slavíčková. „Zpočátku byli od sebe odděleni a seznamovali se přes kontaktní mřížku. Tu jsme ale mohli za několik dnů odstranit a záhy se spářili.“
V ostravské zoo se vylíhl kondor královský, první dny o něj pečovali chovatelé |
Dnes se samice stará o dvě mláďata, která již začíná nechávat samotná, samec se do výchovy nezapojuje. „Přesně tak se outloni chovají ve volné přírodě. Samci se o rodinu nestarají, a proto je v jiných zoologických zahradách chovatelé od matek oddělují. My ale máme poměrně velké zázemí, kde má samec ve druhé ubikaci soukromí, a tak jsme ho stěhovat nemuseli. Zbývající prostor mu umožňuje zachovat si soukromí a matku s mláďaty nijak neohrožuje,“ doplnila Slavíčková.
Soukromí mají i další
Podobné soukromí mimo návštěvnickou část mají i další ohrožení živočichové. „Jedním z nich je například v přírodě již zcela vyhubená hrdlička sokoránská, u níž jsme si jistí, že i velmi kvalitní expoziční zařízení by nemuselo být zárukou rozmnožování,“ jmenovala Nováková.
Dalším příkladem je kondor královský, který je extrémně citlivý na jakékoliv vyrušení v době hnízdění a následné péče o potomky. „V Ostravě ho chováme již padesát let, ale až v roce 2014 se nám podařilo sestavit harmonizující pár, od kterého jsme mohli čekat mláďata. Když se ale první odchovy v návštěvnické části zoo nezdařily, přesunuli jsme pár do voliéry v zázemí, kde se v roce 2017 narodilo první mládě,“ informovala zooložka Adéla Obračajová.
Mládě vzácného dravce našlo náhradní rodiče, na svět mu pomohli chovatelé |
Zooložka doplnila, že při klubání mláděte z vejce sice pomáhali chovatelé, další péči však zvládli rodiče sami a od té doby odchovali kondoři dalších pět potomků, z nichž poslední se vylíhl v prosinci. Nyní se o ně rodiče vzorně starají.
V zázemí ostravské zoo je i řada druhů vzácných ryb, mláďat pestrých jedovatých žab pralesniček, želv nebo dalších plazů, mezi něž patří i krokodýlovec čínský. Pro všechny musejí chovatelé vytvořit speciální podmínky k chovu.
„Konkrétně krokodýlovec vyžaduje zimování při teplotě 15 stupňů a současně musí mít k dispozici dostatek vegetace a substrátu, do kterého se na podzim při poklesu okolní teploty zahrabe a zůstane v něm do jara ve stavu, kdy nepřijímá potravu,“ popsala inspektorka chovu Markéta Rejlková.
Návštěvnický rekord i více zvířat. Zoo v Ostravě však řeší zvýšení nákladů |
„Tyto podmínky jsme našemu páru zajistili v zázemí a právě tady samice v březnu porodila čtyři mláďata. Po Kolíně nad Rýnem jsme tak druhou evropskou zoo, kde se podařilo mláďata odchovat, a díky nim vzrostl počet těchto vzácných plazů v Evropě na 29 jedinců,“ uzavřela Rejlková.
V Ostravě zatím všichni krokodýlovci pobývají mimo návštěvní prostory zoo. Jakmile se oteplí, přesunou chovatelé dospělá zvířata do expozice Vadtha ni – Chrám gibonů. Mláďata však zůstanou dál před zraky návštěvníků skryta.
