(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Zemědělci při žních žehrají na sucho. Déšť pro obilí dorazil pozdě

  • 3
Zatímco ovocnáři slaví nadúrodu, zemědělci už na začátku žní vědí, že se nebudou mít čím chlubit. Jarní sucho obilí nepřálo a deště dorazily pozdě.

Po dvou letech, kdy si zemědělci v Moravskoslezském kraji neměli důvod naříkat, nemají příliš dobrý rok.

„Letos se nedají čekat žádné zázraky. Záleží však na tom, jestli někde trochu více zapršelo i v dubnu. Tam jsou docela v klidu, ale takových lokalit je u nás v kraji velmi málo,“ hodnotí Lumír Juroš, předseda představenstva regionální agrární komory a současně ředitel Zemědělského a obchodního družstva v Hlavnici na Opavsku.

Jak říká, každý rok je jiný a ten letošní byl atypický například tím, že počasí hned ze zimy skočilo do léta. A to velmi suchého.

Někde sklizeň sotva začala, jinde už pomalu končí

„Nejhorší situace je u ozimého ječmene, tam je propad hodně znatelný,“ konstatoval s tím, že právě v Hlavnici loni sklízeli z hektaru devět tun ozimého ječmene. A letos jen čtyři tuny. „Květnové a červnové deště už přišly pro ječmen moc pozdě.“

V Hlavnici chtěli zahájit žně už na konci června. Ale tehdy kombajny zastavily časté přeháňky, proto sklizeň začala o týden později.

Už k závěru se chýlí žně v Poodří na Novojičínsku. „Pomalu končíme a jarní sucho výnosy hodně ovlivnilo. Jsme tak o dvacet procent níže než loni,“ hlásí soukromý zemědělec Petr Klečka z Bartošovic.

Výnosy kukuřice i cukrové řepy možná zlepší náladu

Kvalitu zrna považuje za dobrou, určitě se vejde do požadavků na potravinářskou pšenici. Nedostatek vláhy však zapříčinil, že vyrostlo méně klasů než v minulých letech.

I Klečka považuje červnové a současné srážky za příliš pozdní. Ale jen co se týče obilovin. „Naopak pro sóju, kukuřici a cukrovou řepu to bylo moc dobře. Dostaly vodu přesně v době, kdy ji měly dostat. A díky tomu vypadají docela slibně,“ vidí letos plodiny, ze kterých mohou mít farmáři radost.

Jen na brambory by podle Klečky mohlo přestat pršet, protože pak by je mohla ohrozit plíseň. „A vůbec, v době žní nemá pršet, sklizeň to jen komplikuje,“ usměje se.

Ani výkupní ceny nemusejí být podle prvotních zjištění špatné - buď se budou pohybovat na úrovni minulého roku, nebo se dokonce o něco málo zvednou.

„Ale jisté to zatím není. Něco jsme sice už prodali, ale dost toho máme ještě uskladněného. Obchodníci jsou totiž lehce nervózní a čekají, jak se vyvine situace na současném globalizovaném trhu,“ popsal Klečka.

Nejčastěji se pěstuje pšenice, pak ječmen

Letošní rok považuje za rozporuplný i agronom Vojtěch Holuša ze Zemědělského družstva ve Stěbořicích na Opavsku. „Řepka má slušné výnosy, ozimý ječmen i pšenice o dost horší. Uvidíme, jak dále, ale pokud se nestane nic zlého, tak mák, kukuřice a řepa mohou být velmi dobré,“ vypočítal.

Podle něj červnové deště alespoň mírně zvýšily hmotnost zrna. „Ale tam, kde už bylo zaschlé, nepomohlo vůbec nic.“

Český statistický úřad uvedl, že zemědělci letos v kraji osázeli obilím 60 484 hektarů polí. Tato plocha je o 11 procent větší než v roce 2017. Nejvíce polí v kraji zabírá tradičně pšenice, následuje ječmen.