S rychle rostoucími cenami emisních povolenek zatím vlády firmám příliš nepomohly. V původním rozpočtu pro letošní rok, sestaveném ještě předchozím kabinetem, vůbec nebyla zařazena částka na „kompenzace nepřímých nákladů odvětvím se značným rizikem úniku uhlíku“ a zatím není jisté, zda ji nová vláda doplní.
„V rozpočtu stále schází kompenzace nepřímých nákladů na elektrické energie,“ upozornil generální ředitel společnosti Vítkovice Steel Radek Strouhal.
„Jde o vratku za to, že podniky například nakupují elektrickou energii, při jejíž výrobě už byly povolenky jednou uplatněny, a využívají ji na zařízení, kde by firma musela povolenky odvádět znovu,“ vysvětlil princip, který má alespoň částečně kompenzovat dvojí uplatnění emisních povolenek.
Zástupci ministerstva financí chybějící položku v rozpočtu přiznávají.
„Můžeme potvrdit, že v původním rozpočtu na rok 2022 nebyla tato položka rozpočtována. V těchto týdnech ministerstvo financí dokončuje přípravu nového státního rozpočtu na rok 2022, který bude ve svém detailu představen veřejnosti po schválení na vládě na přelomu ledna a února tohoto roku,“ komentoval situaci Šimon Blecha z oddělení komunikace s médii a protokolu ministerstva financí.
„Pro rok 2021 se s touto výdajovou položkou počítalo ve výši 1,33 miliardy korun, na konci roku bylo reálně čerpáno 1,06 miliardy korun. Ohledně dalších podrobností v této záležitosti se doporučujeme obrátit přímo na ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), do jehož gesce daná problematika spadá,“ dodal mluvčí ministerstva financí.
Zástupci MPO jsou k možnému zařazení kompenzací do rozpočtu pro letošní rok spíše skeptičtí.
V Německu je vratka už deset let
„Návrh státního rozpočtu, který připravila minulá vláda, s výdaji na kompenzace nepočítal a tuto položku neobsahoval. Státní rozpočet nové vlády se připravuje a jedná se o něm. Nadále nicméně platí nutnost posuzovat veškeré výdaje,“ reagoval na dotaz MF DNES Marek Vošahlík z tiskového oddělení MPO.
Fakt, že firmy nejen v Moravskoslezském kraji, ale i napříč republikou zatím peníze podle všeho hned tak nedostanou, má hned dvojí dopad. Vedle alespoň částečné přímé podpory, kdy by firmám peníze pomohly snížit výrobní náklady, jde také o vyrovnání konkurenční výhody, kterou mají podniky ze států, které vratku vyplácejí.
„Němci to dělají už asi deset let, u nás se to zavedlo loni. Podle zákona bychom tuto kompenzaci měli dostat, ale v rozpočtu na to zatím žádná částka vyčleněna není,“ posteskl si Strouhal.
Znevýhodněné české firmy
Jeho slova potvrdila i Petra Macková Jurásková, mluvčí Třineckých železáren.
„Jelikož kompenzaci nepřímých nákladů z titulu nákladů na emisní povolenky již několik let firmy v řadě evropských zemí čerpají, byly by ty české na trzích znevýhodněny, pokud by kompenzaci nepřímých nákladů ministerstvo nerealizovalo,“ komentovala situaci mluvčí.
„Pevně doufáme, že vláda peníze najde a ty prostředky vyplatí. Zatím se pro kompenzace rostoucích cen energií neudělalo nic, přitom jde asi jen o miliardu, a to nejen pro ocelářství. Průmysl si toto gesto zaslouží,“ zdůraznil předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban.
