Tím, jak bude obnova vypadat, se od začátku roku zabývá odborná pracovní skupina. Jednou z možností je, že jedna z vil by se mohla stát centrem připomínky kloboučnické tradice ve městě.
V současné době je hlavním úkolem uchránit oba objekty před následky působení dřevomorky. „Dřevokazné houby nenávratně zničily ve vilách velkou část dřevěných prvků interiérového vybavení, například podlahy nebo obložení a vestavěné dřevěné prvky,“ popsal situaci Radek Polách z Muzea Novojičínska, který působí jako koordinátor revitalizace vil.
Postižena je především Augustova vila. Přesto je možné podle odborníků některé části interiéru zachránit, například obložení hlavního sálu. První záchranné práce prováděla radnice svépomocí, nyní připravuje veřejnou zakázku na odbornou firmu, která by v nich pokračovala a zajistila úplnou likvidaci dřevomorky. „Už nyní mají vily správce, který budovy pravidelně kontroluje, větrá a provádí dílčí zásahy,“ dodal Polách.
Průzkum dřevěných konstrukcí vily ale také vedl k objevu několika ukrytých maleb pocházejících z roku 1882, kdy byla sídla bratrů Hückelových postavena. „Jejich autorem je známý malíř, novojičínský rodák Eduard Veith, mimo jiné autor výmalby pražské opery a řady divadel v celém Rakousku-Uhersku,“ uvedl Polách.
Do konce roku by měly být hotové i návrhy, jak má budoucí využití vil vypadat. Dosud se například hovořilo o galerii nebo univerzitě třetího věku, jednu z vil měla podle původních plánů provozovat soukromá zdravotnická společnost.
„Jedna z možností, která v současné době přichází v úvahu, je vytvořit z levé vily, která patřila Augustu Hückelovi, centrum, jež by v co největší možné šíři připomínalo tradici Nového Jičína jako města klobouků. Mohla by zde být expozice k několik staletí trvající historii i současnosti kloboučnické výroby, bylo by možné zde prezentovat kolekce klobouků ze sbírek muzea a zároveň se věnovat i rodině Hückelových, která u zrodu zdejší slavné továrny stála,“ nastínil Polách.
Vily kdysi připomínaly paláce
V rámci této varianty se uvažuje také o návratu části původního mobiliáře, který byl součástí vybavení v době, kdy ve vilách ještě žily rodiny Hückelových. „Vily byly bohatě vybavené, připomínaly zámky. Oba bratři byli velcí sběratelé, což jim umožnil jejich obrovský majetek, ne nadarmo bývají Hückelové někdy označování jako Rothschildové severní Moravy, takže jejich paláce byly plné sbírkových předmětů z celého světa, byly tam i muzejní kabinety,“ popsal Polách.
V roce 1945, kdy byly vily i továrna na klobouky zestátněny, bylo jejich vybavení z velké části rozkradeno. „V rámci Muzea Novojičínska se podařilo zachránit alespoň sbírku výtvarného umění, artefaktů z geologických a zoologických sbírek. Některé věci se nám dnes daří zpětně dohledat, někdy skončily na opravdu neuvěřitelných místech,“ řekl Polách s tím, že pokud zmíněný záměr vyjde, mohla by se část předmětů, či jejich repliky, vrátit zpět do vily.
„Zatím je předčasné říkat, jak bude využití vil vypadat. Máme několik variant, ale žádná z nich ještě není na papíře. Možnost propagovat v jedné z vil tradici města klobouků je ale jedna z těch reálnějších, je to věc, kvůli níž lidé do Nového Jičína jezdí. Bude ale potřeba nejprve se domluvit s dalšími partnery,“ podotkl novojičínský starosta Ondřej Syrovátka.
Obnova za stovky milionů
Náklady na obnovu vil byly již dříve odhadnuty na 200 milionů korun. „Počítáme ale s tím, že budou ještě vyšší. Naštěstí se zde rýsuje poměrně slibná možnost využít na rekonstrukci dotace z Evropské unie na obnovu kulturních památek a také dotace ze strany státu a kraje. Nový Jičín by sám ze svého rozpočtu tak nákladnou akci financovat nemohl,“ doplnil Syrovátka.
Město také plánovalo vily přiblížit obyvatelům Nového Jičína. „Připravovali jsme několik veřejných akcí, v jejichž konání nám ale zabránila koronavirová pandemie. Proto jsme místo toho vytvořili webové stránky věnující se Hückelovým vilám, kde lidé najdou všechny informace a novinky, plánujeme také velkou fotogalerii a také virtuální prohlídku vil,“ doplnil Polách.
Architektonickou podobu zrcadlově stejných vil z roku 1882 navrhl uznávaný vídeňský architekt Otto Thienemann. Po druhé světové válce a následném znárodnění vily fungovaly jako dětská ozdravovna, ale po sametové revoluci chátraly, v jedné z nich dokonce fungoval pneuservis.
Kromě zmíněných dvou vil stojí poblíž ještě dvě další, které patřily Hugovi a Hansi Hückelovým. Obě jsou v dobrém stavu, vlastní je Moravskoslezský kraj. V jedné z nich je mateřská škola, ve druhé dětský domov.
Stav jedné z Hückelových vil v únoru 2016
